Přijímačky po čínsku
Dozorce u testů nevzal úplatek. Rodiče ho chtěli zlynčovat

15.06.2013 18:00

S poctivostí nejdřív pojdeš. To si nyní může říkat státní dozorce, který dohlížel na průběh testování studentů v Číně. Rodiče žáků ho fyzicky napadli poté, co odmítl přijmout úplatek.

Zpět na článek

Nejdiskutovanější názory

Vložte nový příspěvek

Pro přidání vlastního názoru musíte být přihlášen.

Přihlášení | Registrace

Diskuzní příspěvky

Trochu mi to připomíná situaci s provozním v prvním zaměstnání po škole. Zřejmě se zlobil, že jsme se s ním nepodělili o dýška (a proč, když v podstatě většinou jen seděl a hlavně chlastal), a tudíž se zřejmě pomstil tím, že asi ukradl součást vybavení za 60 tisíc Kč s tím, že my jsme to směli zaplatit. Ano, jen podezření, ale když jsem upozornil jeho kolegu na to, že tam vyvádí ten provozní vyvádí divné věci a aby se podíval, jestli nějak více nešmelí (kromě toho co jsem jíž věděl jako že při firemním večírku nabouchal věci které neměli, však zaplatili a při inventuře to nezbylo), tak jako že vše v pohodě. A o několik měsíců pozdějí, když jsem odtamtud odešel, tak na to přišli, že si strká hromady peněz do kapse. Osobně nic ve zlým, a byť jsem se na to nějakou dobu díval kariérně, což značně souviselo s tím, že jsem tam byl jediný s dostatečnou němčinou na jednání s německou firemní i jínou klientelou, tak to byla docela dřina, a management po nás stálých chtěl abychom tam byli celou otevírací dobu za naších šicht (91 hodin za dva týdny) + každý den hodinu a půl před otevřením i čas po zavření včetně inventury (zhruba 2 hodiny navíc každý pracovní den, plus 2-3 hodiny na inventuru, zvláště v době hustého provozu podniku, což 6-9 hodin navíc za dva týdny), tudíž jsme tam byli zhruba 105+6 hodin za dva týdny, v průměru tedy zhruba 55 hodin za týden. A to všechno s tím, že management nás platil skoro minimální mzdou jen za čas otevírací doby, a zároveň nucené přesčasy čekal, že si zaplatíme sami z dýšek a skoro zároveň nás informoval o tom, že majítel přemýšlí, že nám všechná dýška sebere. Však si nemyslím, že pán prezident všechny okolnosti znal když nějak uděloval majiteli nějaké vyznamenání. Respektive pokud znal a jako že ano, přece se zaměstnanci musí udřít k smrti aby se podniku dařilo, tak by to poněkud protiřečilo celé jeho politické kariéře.

0 hlasů

*a management alespoň po nás stálých čišnících
*že tehdejší pán prezident

0 hlasů

*o několik měsíců pozdějí, nějakou doby po té co jsem odtamtud odešel

0 hlasů

Krásný příklad toho, proč čínský inženýr bude víc, než český inženýr. Čínský musí dřít, učit se a vybojovat si to, zatímco český na to "má právo" a už i takové maličkosti, jako že do školy musí dojíždět nebo si nedejbože koupit tužku, ho iritují. Tedy samozřejmě s vyjímkou té jedné sociálnědemokratické vesnice, kde se rodiče rozčilují, že jim neprošla korupce a kde mladé socdemačky kontrolora křivě obviňují ze sexuálního obtěžování. Ty by mimochodem měly být stíhány, pokud tam čínani chtějí učinit spravedlnosti za dost. Takže výsledek: čínský inženýr = kvalita (musel makat a být lepší, než stovky a miliony jiných), český inženýr = shit, protože na školu má nárok, na stravu má nárok, na dopravu má nárok, na ubytování má nárok, nic nemusí, učit se taky nemusí, razítko dostane, abychom měli hezké statistiky a spokojené voliče.

0 hlasů

Spíše příklad tendencí, že kdo odstuduje v Číně možná v podstatě dostal diplom zaplacený od někoho, a tudíž je vystudovaný jen na papíře, ne? Nehledě na to se však stejně čeká v jiných zemích přezkouškování zvláště odborníků - což nemá jakkoliv co dělat s nějakým názorem na vzdělávací systém jindy, ale prostě s tím, že obvykle jednak jiný jazyk, ale často i poněkud jiné zákony i pracovní procesy a struktury.

A i kdyby to v ČR bylo úplně jak popisujete, tak se to přece hodně rychle ukáže na tom trhu, ne? To, že se to případně řeší i zpětně, to přece ukázala kauza té plzeňské právní, ne?

Například v Německu jde ucházet se o státní půjčků, tzv. Bafög, což si myslím, že je poněkud chytré řešení které motivuje budoucí studenti aby hleděli i na ekonomickou uplatitelnost dokončeného studia. Nicméně, co mi na tom trochu vadí je někteří absoloventi se tváří jako by byli nějácí pánové světa či podobně zvláště když prošli jen kvůli sníženým standartům a jsou v podstatě jen ve vyučení. Na druhou stranu, 'kdo neprojde vejškou ať chcípne' také jistě není k věci.

Tak či tak, vypsat 1000 míst na nějaký profesní směr kde se koneckonců jen 100 uplatní a ostatní po letech studia se neuplatní z jakéhokoliv důvodu a sedí se svým papírem na ulici, také nezní úplně rozumně. Což trochu zní, že v Číně hlavně proto mají výběrový systém. Na druhou stranu, přes palec to na mě dělá dojem, že nabídka profesního a vysokoškolského studia je v Číně poněkud krátkozraká, tj. že možná budou mít "dostatek" osob s MBA či podobně, ale zároveň jím bude v hojných počtech chybět kvalifikovaní pracovníci i odborníci.

0 hlasů




Časopis Týden

Předplaťte si časopis Týden

V čísle 09/2024 najdete >




Týden

Sedmička

Interview

Instinkt

TV Barrandov

Kino Barrandov