Internet je pomalý, některé stránky nejsou k nalezení, zprostředkující (proxy) servery jsou nepoužitelné - taková je současná situace v Íránu. Podle místních uživatelů a zahraničních pozorovatelů tak chce íránské vedení před prezidentskými volbami 14. června zabránit opakování protestů z roku 2009, rozpoutaných a živených po síti.
"Internet je v kómatu," napsal počátkem května deník Ghaún v souvislosti s pomalostí internetového spojení. Jako možné vysvětlení pak citoval jednoho z přispěvatelů na Twitteru: "To se stává jen v Íránu: volby se blíží, internet odchází."
Jeden z odborných magazínů pak oznámil, že poslední z proxy serverů se stal "prakticky nedostupným". Tyto servery, jako Virtual Private Network (VPN), umožňují Íráncům pronikat na sociální sítě nebo weby blokované vládou.
Írán cenzuruje zmínky o masových opozičních demonstracích následujících po kontroverzním zvolení prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda v červnu 2009 na Facebooku, Twitteru, YouTube i řadě dalších sdílených webů, stejně jako na desetitisících západních internetových stránek - například na webech sdělovacích prostředků nebo stránkách s finančními informacemi.
Opozice tehdy ve velkém rozsahu využívala sociální sítě k mobilizaci svých stoupenců v zemi, kde je mezi 75 miliony obyvatel 34 milionů uživatelů internetu.
Letos odpor prakticky zmizel a představitelé opozice, Mír Hosejn Musáví a Mahdí Karrúbí, jsou v domácím vězení. Vládní moc chce ale preventivně zabránit zopakování tehdejších událostí, soudí pozorovatelé.
Podle jistého západního diplomata byla protiopatření přijata už dlouho předem, od počátku roku jsou například zatýkáni četní novináři a bloggeři.
Íránské úřady popřely jakoukoli spojitost mezi potížemi s přístupem na internet a volbami.
"Mnohé parametry přicházejí v úvahy v souvislosti s rychlostí internetu, blízkost voleb ale není jedním z nich," ujistil v médiích náměstek ministra spojů Alí Hakím Džavadí.
Předseda parlamentní komise pro komunikační technologie potvrdil tisku zablokování VPN od začátku března se zdůrazněním, že prodej příslušného softwaru byl nezákonný. Blokáda "možná zpomalila přístup na internet", připustil.
Podle íránských uživatelů internetu je viníkem Nejvyšší rada pro kyberprostor, ustavená v březnu 2012. Tato instance dohlížela v březnu, krátce po zablokování soukromých proxy serverů, na spuštění "národního VPN", který znovu umožňuje přístup na světovou síť - ovšem přes server kontrolovaný úřady.
Národní VPN navíc stojí čtyři miliony íránských ríjálů (zhruba 2300 korun) měsíčně, zatímco dříve byl obdobný server k mání za 50 dolarů (asi 1000 korun) ročně. A další problém: "S novým VPN se sice dá efektivně pracovat, je to ale, jako bychom platili vládě za to, aby nás špehovala," tvrdí jeden obchodník.
Írán zároveň začal pracovat na "národním intranetu" nazvaném Národní informační síť, která bude podle vlády rychlejší a zabezpečenější. Podle některých pozorovatelů by taková síť teoreticky umožňovala uzavřít v choulostivých okamžicích přístup na internet nebo ho zpomalit k nepoužitelnosti.
Jistý západní diplomat nevěří v úplné přerušení internetu. Írán podle něj není ve stejné situaci jako Egypt v roce 2011, kdy se režim pokusil přerušením internetu a spojení mobilními telefony zastavit lidové povstání. Znemožnit přístup na internet by mělo katastrofální dopady na podniky včetně těch několika zahraničních, které ještě v zemi působí, na banky i vládní organizace, míní diplomat.
