Bývalému pákistánskému prezidentovi Parvízu Mušarafovi hrozí zatčení, pokud se vrátí do Pákistánu. Důvodem je, že během politické krize v roce 2007 zadržoval soudce. Mušaraf přitom loni v srpnu rezignoval na svůj úřad za slib, že nebude soudně stíhán.
"Mohl by být zatčen při svém návratu, nebo Interpolem," sdělil Hakím Chán, šéf policejní stanice v Islámábádu, která se případem zabývá. "Zadržoval soudce a nelegálně se jich zbavil, takže musí být souzen za nezákonné a neústavní jednání," tvrdí Muhammad Aslam Ghuman - právník, který na Mušarafa podal žalobu.
Pokud by byl shledán vinným, hrozí mu prý až tři roky vězení. Jde o první případ v Pákistánu vedený proti bývalému vojenskému vládci.
ČTĚTE TAKÉ: Válka proti teroru 2008: Těžiště Pákistán
Mušaraf přijel do EU probrat demokracii a terorismus
Pákistánský prezident Mušaraf oznámil rezignaci
Pákistánský nejvyšší soud na konci července rozhodl, že výjimečný stav, vyhlášený v listopadu 2007 Mušarafem, byl protiústavní. Nezákonná byla podle soudců také čistka justice z té doby. Rozhodnutí o tom, zda má být Mušaraf souzen pro vlastizradu, ponechal ale nejvyšší soud na parlamentu.
Mušaraf, který býval váženým spojencem USA, sáhl ke zmíněným opatřením, aby se udržel ve funkci.
Znepokojení veřejnosti nad Mušarafovými manipulacemi přispělo v roce 2008 k tomu, že jeho spojenci neuspěli ve volbách.
Úřadu prezidenta se vojenský diktátor, který se k moci dostal nekrvavým pučem v roce 1999, musel vzdát loni v srpnu, aby zabránil hrozícímu zbavení funkce ze strany jemu nepřátelského parlamentu.
V posledních měsících se Mušaraf zdržuje převážně v Londýně, přivydělává si přednáškami za tučné honoráře a údajně hledá místo, kde by se v Evropě usadil. Zda někdy stane před soudem, je nejisté i proto, že se současné křehké vládnoucí koalici vedené stranou prezidenta Ásifa Alího Zardárího do stíhání příliš nechce.
Proti by se navíc podle analytiků mohla postavit i armáda, ve které je stále řada generálů, kteří Mušarafa podporovali.
Sám nynější prezident Pákistánu, Zardárí, proslul spíše kriminální minulostí. Za vlády své zavražděné manželky a dvojnásobné premiérky Bénazír Bhuttové, v jejímž kabinetu byl ministrem, dostal pro své korupční praktiky přezdívku „pan Deset procent".
Roku 1997 byl zatčen a obviněn z korupce, praní peněz a dokonce z účasti na vraždě. Zatykače na něho byly vydány i v Evropě. Když se roku 1999 dostal generál Mušaraf k moci, uprchla Bhuttová do zahraničí.
Generál jejího manžela pustil do exilu roku 2004. Nikdy nebyl postaven před soudce a své obchody nadále provozoval z Dubaje. Všeobecně se soudí, že by se prezidentem nestal, kdyby byl volen nikoli sborem elektorů sestávajícím z poslanců a představitelů provincií, nýbrž ve volbách přímých.
Roku 1987 se Američanům podařilo Mušarafa přesvědčit, aby povolil exulantům návrat, včetně Naváze Šarífa, kterého sám sesazoval.
Foto: ČTK/AP, Reuters a Profimedia
