Mocenský boj v Íránu se stále vyostřuje a nabývá dalších podob. Vláda vyhrožuje, že dá šach mat nepřátelům národní jednoty, čímž míní i zahraniční reportéry, kteří prý působí jako motor opozičních sil. Revoluční gardy varují provozovatele internetových serverů před pokračováním šíření informací o povolební krizi.
Íránský režim si bere na mušku zpravodajství, nezakrytě vyhrožuje zahraničním novinářům a označuje je za nepřátele státu. Některá média vyostřují situaci a nálady v zemi, říká rozhořčeně vláda v Teheránu.
Před několika dny přitom ještě íránské ministerstvo zahraničí hlásalo, že přítomnost „stovek zástupců zahraničních sdělovacích prostředků" během hlasování o prezidentovi je „symbolem maximální transparentnosti volebního procesu".
ČTĚTE TAKÉ: Obama: Rozdíl mezi Músávím a Ahmadínežádem není velký
Protesty v Teheránu pokračují bez ohledu na Músávího
Jak daleko je Írán od jaderné bomby?
Některé země se však svou „nepatřičnou, unáhlenou a nezdvořilou reakcí na nelegální demonstrace" staly „hlásnou troubou organizátorů nepokojů", uvádí íránská vláda v souvislosti s povolebními protesty. Tím údajně poškozují obraz a vážnost islámské republiky.
Íránská vláda vyzývá zahraniční média, aby změnila „nepřiměřené vměšování do vnitřních věcí Íránu". Nepřátelům jednoty země dáme šach mat, cituje domácí agentura IRNA z prohlášení íránského ministerstva zahraničních věcí.
Úřady výrazně omezily zpravodajství o demonstracích příznivců poraženého prezidentského kandidáta Míra Hosejna Músávího. To se týká i zahraničních novinářů. Ministerstvo kultury jim zakázalo informovat o zakázaných demonstracích. Novináři byli vykázáni z ulic a smějí informovat jen ze svých redakcí.
Revoluční gardy se zaměřují na internet
Íránské revoluční gardy, tedy elitní ozbrojená síla Íránu, hrozí majitelům internetových serverů zátahem v případě, že budou pokračovat v šíření informací o povolební krizi. Gardy si přejí, aby z íránských webových stránek zmizely všechny materiály, jež přispívají k napětí.
Zahraniční sdělovací prostředky se proto začaly opírat o informace i vizuální materiál, který jim poskytují jejich íránští kolegové a účastníci demonstrací. Do světa se teď informace dostávají hlavě komunikačními sítěmi Facebook a Twitter.
Revoluční gardy oznámily, že jejich vyšetřovatelé už začali postupovat proti těm internetovým stránkám, které podněcují k nepokojům. Podle nich se disidentské stránky opírají hlavně o lidi zastupující kanadské, americké a britské zájmy. Soudní postih prý bude citelný.
Revoluční gardy pomohly klerikům udržet si moc po šáhově pádu v roce 1979, zatímco armáda stála na straně šáha. Jsou považovány za elitní jednotky podléhající pouze duchovnímu vůdci státu. K současnému dění v zemi se zatím nevyjadřovaly.
Íránská opozice zpochybnila výsledek pátečních prezidentských voleb, v nichž vyhrál s velkým předstihem konzervativec Mahmúd Ahmadínežád nad kandidátem opozice Músávím.
Závislost Západu na internetových sítích je nyní v souvislosti s Íránem tak velká, že dokonce i americké ministerstvo zahraničí požádalo správce sítě Twitter, aby upustil od přerušení služby naplánované kvůli údržbě. Správce proto ohlášené devadesátiminutové odstavení Twitteru odložil.
Íránská vláda se snaží dostat zahraniční novináře ze hry všemi způsoby. Mnohým z nich neprodloužila víza, která dostali pro vstup do země před volbami. Redakce často dělají rozhovory s Íránci telefonem a monitorují státní íránská média.
Foto: Profimedias, ČTK/AP a Reuters
