Proti nepokojům
Damašek rozmístil na hranicích nášlapné miny

Syrská armáda v minulých týdnech rozmístila nášlapné miny u hranic s Libanonem a Tureckem podél tras, které používají uprchlíci snažící se uniknout před násilím v Sýrii. Moskva hodlá dál syrský režim vyzbrojovat.

Human Rights Watch vyzývá Sýrii, aby okamžitě zastavila kladení pozemních min. Označuje je za "vojensky neúčinnou" zbraň, která většinou zabíjí a zraňuje civilisty. Agentura AP připomíná listopadové tvrzení nejmenovaného syrského činitele, podle něhož byly pozemní miny na některých úsecích hranice s Libanonem položeny s cílem zabránit pašování zbraní do Sýrie.

HRW také cituje výpověď osmadvacetiletého bývalého syrského armádního pyrotechnika. Se skupinou přátel prý tento dezertér počátkem března zneškodnil kolem tří set min v oblasti Hasaníje, rozmístěných podél cest používaných uprchlíky k útěku do Turecka.

Patnáctiletý mladík zase vylíčil, jak přišel o nohu při výbuchu miny u hranice s Libanonem. Stalo se tak údajně, když se snažil pomoci rodinnému příteli, zraněnému při armádním zásahu ve čtvrti Bábá Amr povstaleckého města Homsu, dostat se přes hranici. "K přechodu hranice mi chybělo nějakých 50-60 metrů, když mina vybuchla," řekl chlapec a dodal, že jeho přítel zahynul.

"Jakékoliv použití nášlapných min je nehorázné," řekl ředitel sekce zbraní při HRW Steve Goose. "Použití těchto nerozlišujících zbraní nemá absolutně žádné ospravedlnění, u žádné země, nikde, za žádným účelem."

Sýrie není signatářem Ottawské úmluvy, kterou se 159 zemí světa zavázalo protipěchotní miny eliminovat. Smlouvu však nepodepsala také řada velmocí jako USA, Čína, Indie či Rusko. Obhájci min jsou přesvědčeni, že jsou vhodným prostředkem proti propuknutí a eskalaci násilí, neboť při správném rozmístění pouze brání útokům, zatímco jiné prostředky vedou spíše k preventivním bojům. Ke smlouvě naopak přistoupilo Turecko, které teď prošetřuje, zda Damašek u jeho hranic miny rozmístil.

O ruské zbraně Asad nepřijde

Moskva zatím nevidí důvod k omezení vojenské spolupráce s Damaškem, i když ji západní země žádají, aby přestala vyzbrojovat režim prezidenta Bašára Asada. "Udržujeme se Sýrií rozsáhlou vojenskou a technickou spolupráci a nevidíme důvod k tomu ji přehodnocovat," řekl náměstek ministra obrany Anatolij Antonov .

Západní státy prozatím odmítají intervenci do Sýrie ve stylu Libye. Jedním z důvodů je kvalitní syrská protiletadlová obrana, jíž Sýrii vybavilo Rusko a která je rozmístěna v blízkosti obývaných míst. Panují obavy, že letecké údery, a to i zajištění bezletových zón nad Sýrií, by se neobešly bez velkých ztrát mezi civilisty.

Zvláštní zmocněnec OSN a Ligy arabských států pro Sýrii Kofi Annan jednal v Turecku se zástupci syrské exilové opozice. Její vůdce Burhán Ghaljún prohlásil, že opozice chce krizi řešit diplomaticky a politicky. V případě, že se to nepodaří, přijme prý ale nabídku některých států a nechá se vyzbrojit. Z arabských zemí to prosazují zejména Saúdská Arábie a Katar.

Annan prohlásil, že syrská vláda by měla rychle odpovědět na návrhy, které jí předložil při svých víkendových jednáních v Damašku. Jeho snahou je zastavit násilí v Sýrii, umožnit humanitární pomoc civilistům a zahájit dialog mezi opozicí a vládou. Asad mu ale už v neděli řekl, že nehodlá jednat, dokud na syrském území působí teroristické skupiny.

Statisíce běženců

Protestní hnutí proti režimu prezidenta Bašára Asada vypuklo v Sýrii před rokem. Před stupňující se brutalitou vládních represí od té doby uprchly ze země do Turecka, Libanonu a Jordánska tisíce Syřanů.

V okolních zemích je podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) na třicet tisíc Syřanů, na území Sýrie pak je na útěku před boji zhruba 200 tisíc lidí. V Libanonu našlo útočiště dvanáct tisíc osob, téměř o tisíc víc Syřanů je v táborech v Turecku. Jordánsko hlásí pět tisíc uprchlíků a další dva tisíce ještě očekává. Turecko přitom pomohlo postupně 23 tisícům Syřanů, ale deset tisíc z nich se do Sýrie vrátilo.

UNHCR kvůli horšící se humanitární situaci běženců jmenoval koordinátorem pomoci Panose Moumtzise, který chce neprodleně odjet za syrskými uprchlíky. Hodlá zjistit, jakou humanitární pomoc a v jakém množství potřebují.

Volby za dva měsíce

Prezident Bašár Asad stanovil na 7. květen termín parlamentních voleb, ale opozice to nepovažuje za reformní krok a hodlá hlasování bojkotovat. Podle ústavní úpravy, kterou Syřané schválili v únorovém referendu, mohou kandidovat i nové strany, a mělo by tím tedy skončit výlučné postavení Asadovy strany Baas. Opozice ale žádné prezidentovy dosavadní reformy, tedy ani ústavní změnu, nepovažuje za dostatečné. Žádá Asadovu rezignaci, svobodné volby a změnu ústavy, kterou provede až nový parlament. Květnové volby proto hodlá bojkotovat.

Zatím přitom není jasné, jak by bylo možné volby uspořádat v chaosu a za násilí, jež v Sýrii vládnou. Po měsíci incidentů v Homsu se boje před třemi dny přesunuly na sever, do Idlibu, který od loňska ovládaly oddíly dezertérů. Dle úterních zpráv má město až na tři místa pod kontrolou.