Brexit se přímo dotkne statisíců Britů, kteří žijí jinde v Unii

Zahraničí
11. 3. 2019 09:10
Co bude pro velké skupiny Britů žijících v jiných zemích EU znamenat brexit?
Co bude pro velké skupiny Britů žijících v jiných zemích EU znamenat brexit?

Britský odchod z Evropské unie, ať už se odehraje koncem tohoto měsíce, či později, na základě smlouvy či bez ní, bezprostředně ovlivní život velké skupiny britských občanů, kteří nyní žijí v ostatních zemích EU. Evropská komise v minulých letech nejčastěji uváděla, že jich je skoro 1,3 milionu, dostupné statistiky však ukazují o něco málo nižší údaje.

Nejpřesnější statistiku zřejmě nabídl v dubnu 2018 britský národní statistický úřad (ONS), podle kterého žilo k počátku ledna 2017 v EU jinde než v Británii a v Irsku celkem 784 900 britských občanů.

Evropská komise má k dispozici také odhad Organizace spojených národů (OSN) založený na údajích z let 2010 a 2011, ovšem s projekcí změn až k roku 2017. Podle těchto dat žilo mimo Británii a Irsko asi 991 tisíc britských občanů. S připočtením 278 tisíc Britů žijících v Irsku je výsledek 1,27 milionu britských občanů, kteří si pro život vybrali jinou zemi EU.

Historicky i geograficky blízké Irsko přitom není zemí, kde jsou Britové k nalezení nejčastěji. Tou je Španělsko, v němž podle dat britského ONS žije 294 tisíc britských občanů a podle údajů OSN 278 tisíc. Výraznou částí mezi nimi jsou podle ONS lidé nad 65 let, tedy Britové, kteří se rozhodli na důchod usadit v jižní Evropě. Podobně vysoký podíl starších osob vykazuje i britská komunita v Portugalsku, na Maltě, Kypru nebo v Bulharsku.

Naopak Česko je spolu s Finskem zemí, kde má britská komunita "expatů" největší podíl osob v produktivním věku. Ve Finsku je to podle ONS 88 procent, v ČR 87 procent. Britové v produktivním věku ale převažují nad jinými věkovými skupinami ve všech zemích EU, uvedl ONS.

Zajímavá může být v tomto ohledu také tabulka, kterou má k dispozici evropský statistický úřad Eurostat. Týká se počtu občanství, které v jiných zemích získali lidé původem z Británie. Jasně z ní plyne růst zájmu o pas jiné země EU v letech 2016 a 2017, tedy po britském referendu o vystoupení z Unie.

Britové však o občanství nežádají nějak hromadně. Nejvíce se tak podle Eurostatu v roce 2017 dělo v Německu, v 6851 případě. Proti roku 2015 je to výrazný nárůst, tehdy se občany Německa stalo jen 594 lidí z Británie. Stále je to ale jen malý díl ze skoro 97 tisíc Britů, kteří podle ONS v Německu dlouhodobě žijí. Z českého společenství 6300 občanů Británie požádalo v roce 2017 o české občanství podle Eurostatu 36 osob. Proti roku 2015, kdy to byli lidé dva, je to také jasný nárůst.

Autor: ČTK Foto: , ČTK/Zehl Igor

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ