EU <span>na Klause nečeká</span> a buduje diplomatický sbor

Zahraničí
17. 10. 2009 18:19
Předseda komise a parlamentu EU odhalují novou budovu ve Vídni.
Předseda komise a parlamentu EU odhalují novou budovu ve Vídni.

Komisařka pro zahraniční vztahy má spoustu konkurentů.Lisabonská smlouva má kvůli českému prezidentovi Václavu Klausovi lidově řečeno namále. To však nijak nebrzdí přípravy na vznik historicky první diplomatické služby Evropské unie, která by postupem času mohla přerůst v armádu šesti tisíc diplomatů zastupujících zájmy unie po celém světě.

Právě s jejím vznikem a také s ustanovením nového ministra zahraničí unie smlouva počítá.

Stávající delegace Evropské komise v zahraničí se změní na velvyslanectví Evropské unie. Evropští diplomaté budou zajišťovat politickou reprezentaci a konzulární služby zejména tam, kde členské státy nemají své vlastní zastoupení.

ČTĚTE TAKÉ: EU: Agresorem je Gruzie. Saakašvili mluví o idiotech
                        Víc uprchlíků do EU. Chce Brusel zničit unii?

To neznamená, že české ministerstvo zahraničí v Černínském paláci v Praze zavře svá těžká vrata a diplomaty propustí. Naopak, někteří zamíří do Bruselu, kde bude mít nová „centrální" diplomatická služba sídlo v nově postavené budově ze skla.

Javier Solana je šéfem zahraniční politiky EU, ta je však roztříštěná.Stejně tak má nadále platit, že se členské státy musejí nejprve na společné pozici vůči Rusku či Číně dohodnout a až pak může tuto politiku nový ministr zahraničí EU prosazovat.

Přesto v hlavních městech členských zemí sílí obavy o ztrátu vlivu a oslabení tradice suverénní zahraniční politiky státu. 

Zato diplomaté a úředníci v Bruselu na potkání vzdychají, jak je jednotný diplomatický sbor výsostně důležitý. Konečně podle nich bude EU mluvit jedním hlasem.

Diplomacii unie řeší teď všichni

„Současný systém je nepřehledný a oslabuje naší pozici. Do zahraničí jezdí z Bruselu několik zvláštních reprezentantů, zmocněnců a komisařů, jejichž role se v mnohém překrývají," poznamenal německý diplomat působící v Bruselu.

V současné době se zahraniční politikou unie v Bruselu zabývá skoro kdokoli, na koho se podíváte.

Evropa nevystupuje v zahraničí zdaleka jednotně, spíš jako mix.V Evropské komisi sedí komisařka pro zahraniční vztahy Benita Ferrero-Waldnerová, která obrazně řečeno „sedí" i na rozpočtu. Na letošní rok bylo vyčleněno pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku 243 milionů eur, z nichž se platí mise v Palestině, Afghánistánu či Kosovu.

Politickou reprezentaci vůči zahraničí mají v rukou stále členské státy. Jejich reprezentant, kterým je dosluhující Španěl Javier Solana, má kancelář jen několik set metrů od sídla evropské komisařky. Na rozdíl od ní však nemá k ruce měšec peněz. V budoucnu by tyto dva posty měly být spojeny v jednu funkci zmíněného ministra zahraničí, který pak povede diplomatický sbor.

V posledních týdnech se pod švédským předsednictvím ladí podoba diplomatické služby a podle očekávání se rýsují kontroverze ve znamení obav o ztrátu vlivu. Nevyřešenou otázkou je rozpočet či personální obsazení služby.

Nejasný podíl euroúředníků a diplomatů

Novou jednotnou diplomatickou službu má vytvořit stávající armáda komisních úředníků, zaměstnanců Evropské rady, ale také diplomaté vyslaní jednotlivými členskými státy. Podíl zastoupení těchto tří spoluzakladatelů však není stále dohodnut.

Předseda komise a parlamentu EU odhalují novou budovu ve Vídni.O vliv nad evropskou diplomatickou službou začal bojovat i Evropský parlament, který v současné době nemá v této oblasti žádné pravomoci. Europoslanci prosazují, aby rozpočet formálně zůstal pod Evropskou komisí, aby měli nad novým orgánem kontrolu. Členské země naopak nechtějí, aby jim parlament diktoval podmínky.

Budoucnost diplomatické služby EU je tak stejně nejistá, jako je osud lisabonské smlouvy.

grafika.

Foto: Reuters, Profimedia

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ