Francouzský prezident Nicolas Sarkozy ve středu oficiálně ohlásil záměr vrátit Francii do integrovaného vojenského velení NATO, ze kterého vystoupila v roce 1966. Sarkozy zdůvodnil tento krok potřebou posílit vliv Francie v rozhodovacích procedurách aliance.
"Nastal čas skoncovat s touto situací. Je to v zájmu Francie a je to v zájmu Evropy," prohlásil francouzský prezident. Podle něj právě tím zároveň posiluje jeho země svou národní nezávislost. Sblížení s NATO je v jejím národním zájmu, podotkl. Podle něj Francie také pomůže posílit postavení Evropy v alianci.
Návrat Francie do všech řídicích vojenských struktur předtím obhajovali ministři obrany a zahraničí Hervé Morin a Bernard Kouchner, podle nichž není pravda, že by tím země ztrácela svou volnost rozhodování ve vojenských otázkách.
ČTĚTE TAKÉ: Většina Francouzů chce zpět do vojenských struktur NATO
Bude novým šéfem NATO dánský premiér Rasmussen?
Morin zdůraznil, že Paříž se bude nadále účastnit aliančních operací, kdy ona bude chtít, a s množstvím vojáků, které sama určí. Kouchner zase poznamenal, že Francie tím také posílí postavení Evropy v NATO.
Co by na to řekl de Gaulle?
Záměr vlády, který musí ještě posvětit parlament v hlasování příští úterý, vyvolal ve Francii ostrou polemiku. Strach ze ztráty suverenity neprojevuje jen parlamentní opozice v čele se socialisty a centristy, ale i část vládní pravice z řad gaullistů, kteří vzpomínají na odkaz generála Charlese de Gaulla.
Nepředpokládá se ovšem, že by vládní Svaz pro lidové hnutí, který má pohodlnou většinu, cestu zpět zhatil. Formálně by pak NATO mělo Francii přijmout na summitu aliance ve Štrasburku a Kehlu počátkem dubna.
ČTĚTE TAKÉ: NATO obnoví styky s Ruskem, shodli se ministři
Proč Francie částečně vystoupila z NATO? |
Před 43 lety někdejší prezident de Gaulle vymanil svou zemi ze dvou velících skupin kvůli tomu, že považoval NATO za mocenský nástroj Spojených států, který měl hájit především zájmy Washingtonu ve studené válce s Moskvou. V roce 1989 se však situace změnila a o návrat do integrovaného velení NATO začal usilovat v 90. letech již tehdejší francouzský prezident François Mitterrand. Jeho nástupce Jacques Chirac pak na něj navázal. |
Sarkozy odsoudil odpůrce integrace mimo jiné ze "sterilního antiamerikanismu". Předsedkyně opozičních socialistů Martine Aubryová totiž předtím prohlásila, že vládní záměr nic neospravedlňuje, a vyjádřila přesvědčení, že se tím Francie opět chce podřídit Spojeným státům.
Šéf centristů François Bayrou hovořil o "amputaci" s tím, že Francie byla přece i tak věrným a spolehlivým spojencem zemí NATO.
Veřejné mínění stojí za Sarkozym
Podle průzkumů veřejného mínění jsou Francouzi návratu do všech řídících struktur naklonění. Podle ústavu Ifop s tím souhlasí 58 procent dotázaných a podle LH2 52 procent.
Francie v současnosti přispívá do operací NATO zhruba sedmi procenty vojáků a do společného aliančního rozpočtu 12 procenty ze dvou miliard ročně. Ve vojenském velení NATO disponuje však jen jedním procentem řídicích postů.
Foto: Reuters
