Česká eurokomisařka Věra Jourová bude mít jako místopředsedkyně EK pro hodnoty a transparentnost nově na starosti například boj proti dezinformacím, zlepšení volebního systému při hlasování v eurovolbách nebo dohled nad právním státem. V dopise jí to napsala budoucí šéfka komise Ursula von der Leyenová, která zdůraznila, že péče o demokratické hodnoty a dodržování práva je pro Evropskou unii jedním z nejdůležitějších úkolů vůbec.
O tom, že by Jourová mohla mít v nové komise dohled nad dodržováním principů demokratického a právního státu, se spekulovalo ještě předtím, než dnes von der Leyenová náplň práce svých komisařů zveřejnila. Ačkoli Jourová se o kompetence v této oblasti bude dělit s Belgičanem Didierem Reyndersem, který je komisařem pro spravedlnost, lze rozhodnutí šéfky EK chápat jako vstřícný krok vůči zemím visegrádské čtyřky, tedy Česku, Slovensku, Polsku a Maďarsku. Někteří politici z této části Evropy si v minulosti stěžovali na to, že končící Evropská komise a zejména její místopředseda Frans Timmermans nespravedlivě pranýřovali stav právního státu v tomto regionu. Kritiku si v uplynulých letech vysloužily Varšava a Budapešť.
Podle nástinu okruhů budoucí činnosti se má Jourová mimo jiné zabývat bojem proti ovlivňování voleb, svobodou a pluralitou médií či ustavením nového orgánu, který by dohlížel na etiku v evropských institucích. Kromě toho má pomoci zlepšit systém občanských iniciativ, v jehož rámci mohou za určitých podmínek navrhovat změny v evropských pravidlech přímo občané. Česká eurokomisařka bude také zodpovědná za monitoring dodržování listiny základních práv nebo za dialog s církvemi a náboženskými komunitami.
Čeká ji rovněž debata o případných změnách takzvaného systému spitzenkandidátů, tedy volebních lídrů jednotlivých evropských politických frakcí, kteří jsou podle dosavadní praxe v případě vítězství ve volbách do Evropského parlamentu zároveň kandidáty na předsedu Evropské komise. Tento systém ale řada zemí kritizuje a letos ho při vyjednávání o novém vedení institucí členské země porušily, když do čela komise vybrali bývalou německou ministryni obrany, která ve volbách do EP vůbec nekandidovala. Jourová má změny navrhnout nejpozději do příštího léta.
Šéfka Evropské komise při tiskové konferenci odpovídala i na dotaz, zda je volba Jourové vhodná vzhledem k probíhajícímu auditu Evropské komise, která zkoumá možný střet zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) kvůli dotacím pro holding Agrofert. "Není žádných pochyb o kompetentnosti a nezávislosti Věry Jourové," řekla von der Leyenová.
Komise bude mít osm místopředsedů, mezi nimiž bude i dosavadní místopředseda Maroš Šefčovič ze Slovenska, který se bude starat o vztahy mezi unijními institucemi. Nejdůležitější posty výkonných místopředsedů obsadí Nizozemec Frans Timmermans, Dánka Margrethe Vestagerová a Lotyš Valdis Dombrovskis.
Ve vrcholném orgánu unijní exekutivy von der Leyenové bude 14 mužů a 13 žen, což je o čtyři více než v dosavadní EK Jeana-Clauda Junckera. Osm komisařů včetně Jourové a Šefčoviče působí i v jím vedené komisi.
Von der Leyenová zdůraznila, že se při sestavování komise snažila nejen o vyvážený počet mužů a žen, ale i o regionální rovnováhu. Celkem čtyři místopředsednická křesla proto obsadí politici z postkomunistických zemí, mezi nimiž je kromě Dombrovskise, Jourové a Šefčoviče i Chorvatka Dubravka Šuicaová, jejíž náplní bude demokracie a demografie.
Místopředsedou bude i Španěl Josep Borrell, který bude novým šéfem unijní diplomacie. Osmé místopředsednické křeslo připadne někdejšímu mluvčímu komise, Řekovi Margaritisi Schinasovi, který se bude starat o ochranu evropského způsobu života.
