Česko přehlasováno
Kvóty schváleny. Brusel rozdělí 120 tisíc migrantů

Ministři vnitra států Evropské unie jasnou většinou hlasů schválili jednorázové krizové rozdělení 120 tisíc žadatelů o azyl z Itálie a z Řecka mezi ostatní země Evropské unie. Státy se přitom dosud snažily v klíčových otázkách dosahovat jednomyslného rozhodnutí. Proti se nyní postavilo Česko, Slovensko, Rumunsko a Maďarsko, zatímco Finsko se zdrželo. Český ministr vnitra Milan Chovanec rozhodnutí členských zemí před novináři označil za prohru zdravého rozumu.

Podle Jeana Asselborna, ministra zahraničí a pro migraci Lucemburska, tedy nynější předsednické země EU, by i nyní předsednictví upřednostnilo shodu všech zemí. Asselborn ale zdůraznil, že většina, která návrh podpořila, je daleko větší, než požadují evropské smlouvy. Ve středu se bude tématem migrační či uprchlické krize zabývat také unijní summit, otázku přerozdělování uprchlíků by ale po vývoji už nejspíš řešit neměl.

"Jsme v krizové situaci. EU bývá obviňována, že v krizi nereaguje dost rychle, proto jsme dnes toto rozhodnutí museli přijmout. Kdybychom to neudělali, byla by Evropa ještě více rozdělena a její věrohodnost ještě více podkopána," prohlásil Asselborn na tiskové konferenci. Zdůraznil, že právo na azyl je jednou ze společných hodnot unie. Podle analytičky Andreiy Ghimisové z bruselského Střediska evropské politiky (EPC) může přijetí podobně závažného rozhodnutí jen kvalifikovanou většinou a ne konsensuálně velmi poškodit soudržnost a dialog mezi zeměmi Evropské unie. "Rozhodování o počtech žadatelů o azyl, které chtějí přemístit, je pro tyto země velmi citlivá otázka, jde k jádru jejich suverenity," připomněla.

Rozhodnutí ministrů uvítala Evropská komise. Připomněla, že potřebný souhlas s přesunem celkem 160 tisíc uprchlíků uvnitř EU už dal i Evropský parlament, a tak je možné s věcí začít. Kromě 120 tisíc migrantů, o jejichž přemístění ministři jednali v úterý, se summit EU již v červnu dohodl, že země EU převezmou od Itálie a Řecka 40 tisíc Syřanů a Eritrejců. Lucemburský ministr Asselborn nemá pochyby, že státy, které se postavily proti a v debatě formulovaly své "legitimní úhly pohledu" na problematiku, splní své právní závazky plynoucí z rozhodnutí.

"Nedáme si vnutit žádné pevné kvóty na základě tohoto rozhodnutí," řekl ale přímo v Bruselu novinářům po hlasování slovenský ministr vnitra Robert Kaliňák.
S ostatními členy takzvané visegrádské skupiny (V4 - Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) nakonec proti návrhu na rozdělení uprchlíků nehlasovalo Polsko. Varšava přitom v minulých dnech sdílela názor ostatních visegrádských zemí, že povinné kvóty nejsou řešením nynější migrační krize. Český ministr po schůzce řekl, že polskému postupu nerozumí. "Dohoda premiérů byla jednoznačná, že budeme postupovat společně," uvedl. Pro dnešek to podle něj znamenalo "krátkodobý konec Visegrádu".

Podle Chovance Česko předložilo svůj doplňující text, ve kterém vysvětluje, proč hlasovalo proti a jaké problémy v kvótovém systému vidí. "Neřešíme otázky, které by problém řešit mohly - návratovou politiku, ochranu hranice, pomoc v zemích, odkud migranti přicházejí," vypočetl Chovanec. Kvóty podle jeho názoru mohou být navíc pobídkou pro další lidi, aby se vydali na cestu do Evropy.

Praha předložila Evropské komisi deset otázek, jednou z nich je právní forma nynějšího rozhodnutí. Pokud bude odpověď znít, že se jedná o legislativní opatření, je podle ministra možné zvážit i žalobu. Slovenský ministr Kaliňák míní, že jeho kolegové z většiny zemí unie neposlouchali racionální argumenty. Členské země se tedy fakticky dohodly na nástroji, který umožní v příštích dvou letech mimořádně přemístit z Řecka a Itálie celkem 120 tisíc Syřanů, Iráčanů a Eritrejců, u nichž je velká pravděpodobnost na udělení azylu. Účast v mechanismu jako migrací zasažená země odmítla Budapešť.

Evropská komise bude vývoj sledovat a po roce může navrhnout změny v rozhodnutí tak, aby lépe odpovídalo skutečné situaci. Počty přidělených pro jednotlivé státy zůstávají, jak je navrhla Evropská komise, uvedl Asselborn, ovšem s drobnými úpravami souvisejícími s maďarským odmítnutím mít z věci prospěch. Pro Česko by to podle dostupných informací znamenalo převzetí 1215 osob z Řecka a 376 z Itálie, celkem tedy 1591 uprchlíků. Asselborn večer také zdůraznil, že distribuční klíč navržený komisí - tedy ony "kvóty" jako takové - součástí právního textu už nejsou. Uvedl též, že v budoucnu komise navrhne trvalý mechanismus přemísťování žadatelů o azyl z migrací zasažených zemí.

Celkem 54 tisíc míst určených v programu původně pro Maďarsko bude proporčně rozděleno mezi Itálii a Řecko a pokud komise navrhne změny, půjde právě o část z tohoto počtu. Ve výjimečných situacích může dát členská země najevo, že dočasně nemůže uprchlíky přijímat. Evropská exekutiva pak bude moci navrhnout dočasné omezení přesenů migrantůí, které ovšem nesmí přesáhnout 30 procent počtu přidělených osob a období 12 měsíců.

Ostatní návrhy Evropské komise k řešení migrační krize, které se týkají například seznamu bezpečných zemí, posílení ochrany hranic EU či zřízení míst k rychlejší registraci žadatelů o azyl, má projednávat další schůzka ministrů vnitra plánovaná na 8. října.