Varovná čísla
Loni se výrazně zvýšily emise CO2

Loni se nečekaně výrazným způsobem zvýšily emise skleníkových plynů na dosud nejvyšší úroveň v historii. Napsal to dnes britský list The Guardian s odvoláním na dosud nepublikované odhady Mezinárodní agentury pro energii (IEA). Podle listu nárůst emisí ohrožuje šance na udržení globálního oteplování v bezpečných mezích.

Loni se dostalo do atmosféry 30,6 miliardy tun kysličníku uhličitého, což je o 1,6 miliardy víc než v roce 2009. Hlavním zdrojem emisí bylo spalování fosilních paliv.

Emise z energie poklesly kvůli ekonomické krizi mezi lety 2008 a 2009 mírně z 29,3 na 29 miliardy tun. Podle The Guardian se vzhledem k oživování světových ekonomik loni čekal mírný vzestup, ale jeho výše IEA šokovala. "Očekával jsem nárůst, ale ne tak silný," řekl hlavní ekonom IEA Fatih Birol.

Podle Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC) by mělo lidstvo zvládnout zvýšení průměrné teploty planety o dva stupně Celsia, nad touto úrovní už hrozí potenciálně nebezpečné změny. Nicméně s růstem emisí, jaký odhaduje pro rok 2010 IEA, je takový cíl podle Birola jen "hezkou utopií".

"Jsem velmi znepokojen. Je to špatná zpráva. Zůstat pod úrovní dvou stupňů Celsia se stává krajně problematické. Vyhlídky se zhoršují," řekl Birol britskému listu.

Podle něj IEA spočítala, že nemá-li globální teplota vzrůst o víc než o zmíněné dva stupně Celsia, neměly by být v roce 2020 emise oxidu uhličitého větší než 32 miliard tun. Porostou-li letos emise stejným tempem jako loni, bude tento práh překročen o devět let dříve a bude takřka nemožné udržet globální oteplování ve zvládnutelném rozsahu, napsal The Guardian.

"Tyto údaje ukazují, že pokud jde o emise, zdá se být vše 'při starém'. Takový vývoj bude podle IPCC znamenat padesátiprocentní šanci na zvýšení průměrné globální teploty o čtyři stupně do roku 2100," řekl Nicholas Stern z Londýnské ekonomické školy, který před pěti lety připravil pro britskou vládu známou zprávu o globálním oteplování.

Asi tři čtvrtiny loňského nárůstu emisí pochází z rozvojových zemí. Podle Birola ohrožuje vyhlídky na podstatnější snížení emisí i to, že už nyní je postaveno nebo se staví asi 80 procent elektráren, které se budou používat v roce 2020, a většina jich je na fosilní paliva.

Dalším rizikem je krize v jaderné energetice po havárii v japonské elektrárně Fukušima. Omezování jaderných ambicí bude těžko ve stejné míře nahrazeno obnovitelnou energií, řekl Birol.

Kromě toho jsou zablokována jednání o nové mezinárodní dohodě o změně klimatu. "Význam změny klimatu je v mezinárodní debatě o mnoho menší než před několika lety," řekl britskému listu hlavní ekonom IEA.