Dlouho do noci zřejmě budou o migraci diskutovat v Bruselu šéfové států a vlád Evropské unie. Ačkoli nyní do Evropy přijíždí výrazně méně lidí než na vrcholu migrační krize v roce 2015, téma mimo jiné ohrožuje politické přežití německé kancléřky Angely Merkelové.
Summit by kromě jiného měl dát zelenou práci na novém přístupu k migrantům zachráněným ve Středozemním moři. Ti by měli být místo do evropských přístavů převáženi zpátky na severoafrické pobřeží, kdy by bylo rychle rozhodnuto, kdo se může ucházet o azyl v EU a kdo bude vrácen domů.
Nepříliš příjemnou politickou atmosféru diskuse o migraci, kdy unijní státy dlouhodobě hluboce dělí různé pohledy na to, co v kontextu přerozdělování migrantů podle kvót znamenají pojmy jako "odpovědnost" a "solidarita", rozvířilo i středeční oznámení z Říma. Nová italská vláda pohrozila, že připravené summitové závěry odmítne, pokud ostatní nepotvrdí, že také oni nesou odpovědnost za migranty zachráněné na moři.
Druhým bodem diskuse - který potřebuje vyřešit právě německá kancléřka - je dohoda o způsobu, jak zabránit druhotným přesunům migrantů mezi státy uvnitř unie.
Summit by měl také potvrdit peníze pro fondy, z nichž EU financuje svou spolupráci při řešení migrace se třetími zeměmi, či posílený mandát relevantních unijních agentur.
Kromě migrační problematiky by měl summit, kterého se na počátku zúčastní také generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, jednat o spolupráci v obraně a bezpečnosti či o několika hospodářských tématech.
Před začátkem unijní vrcholné schůzky českého premiéra Andreje Babiše a zástupce ostatních zemí visegrádské skupiny, tedy Slovenska, Maďarska a Polska, čeká asi půlhodinové setkání s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem.
