Napětí
Nizozemsko a Francie odmítají jednat o vstupu Makedonie a Albánie do EU
26.06.2018 10:45 Aktualizováno 26.06. 17:08
Nizozemský ministr zahraničí Stef Blok se na jednání se svými kolegy z EU vysloví proti tomu, aby unie nyní zahajovala přístupové rozhovory s Albánií a Makedonií. Zahájení přístupových jednání s oběma balkánskými státy doporučila Evropská komise v dubnu a o návrhu diskutují v Lucemburku ministři členských zemí, odpovědní za evropskou problematiku.
"Obě země udělaly velký pokrok v otázce vlády práva a boje s korupcí, ale je to zároveň pokrok velmi současný. Důležité je, aby země v těchto věcech dokázaly vytrvat a pokračovaly," prohlásil Blok při příchodu na jednání. Haag podle něj doufá, že začátek vyjednávání o vstupu bude možný, nechtěl ale spekulovat, kdy se tak stane.
Podobný postoj, jaký má k rozšiřování EU dlouhodobě skeptické Nizozemsko, zaujímá v případě Albánie a Makedonie také Francie. Její představitelka před jednáním s novináři nehovořila.
Naopak Německo podporuje začátek rozhovorů se dvěma balkánskými státy, z nichž Makedonii cestu uvolnilo i nedávné urovnání sporu o název s Řeckem. Jeho státní tajemník pro evropské otázky Michael Roth při příchodu řekl, že stabilita, mír a demokracie na západním Balkáně má pro celou unii klíčový význam.
"Proto si vysoce cením snah obou zemí posílit vládu práva, nezávislé soudy a boj s korupcí. Jsme připraveni dát zelenou a já bych rád vybídl naše francouzské a nizozemské kolegy, aby nás podpořili," prohlásil Roth. Připustil, že výsledkem dnešního jednání si není jist, státy se na zahájení přístupových rozhovorů musejí shodnout jednomyslně.
Český státní tajemník pro EU Aleš Chmelař novinářům řekl, že ČR podporuje, aby už v úterý země zahájení rozhovorů potvrdily. Odklad podle něj může znamenat nejen ztrátu motivace obou zemí k dalším reformám, ale také možné obnovení vlivu "třetích zemí" v balkánském regionu.
"Bylo by dobrou známkou evropské solidarity - i vůči Řecku - kdybychom tyto země, či přinejmenším Makedonii, nějakým způsobem posunuli," poznamenal Chmelař. Vyřešením sporu o název Makedonie totiž vláda v Aténách do evropských ambicí svého severního souseda investovala velký politický kapitál.
Komise v dubnu své doporučení zemím, aby rozhovory zahájily, zdůvodnila "dosaženým pokrokem" s tím, že země musí dál zachovat a posílit své reformní tempo.
EU se v posledních měsících začala po letech vlažného přístupu na západním Balkáně opět více angažovat. Květnový summit v Sofii se šesti státy regionu kromě frází o jejich "evropské perspektivě" ale zemím v regionu slíbil především ekonomickou podporu například při budování infrastruktury.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.