Herečka se angažovala v organizaci zasazující se o propuštění politických vězňů, proto se na ní východoněmecká tajná policie zaměřila. Špiclové měli za úkol zdokumentovat tranzitní cesty herečky přes tehdejší NDR a sledovat, s kým cestuje.
Východoněmecká tajná policie Stasi se prý v 70. letech zajímala o rakouskou herečku Romy Schneiderovou, která se jako velmi mladá proslavila ztvárněním hlavní role ve filmu o rakouské císařovně Alžbětě přezdívané Sisi. Informoval o tom německý bulvární deník Bild, který nahlédl do složky vedené na slavnou Rakušanku. Ta podporovala východoněmeckou protikomunistickou opozici.
PSALI JSME: Oběti Stasi se společně pokoušejí překonat minulost
Herečka se angažovala v organizaci Obranný výbor svoboda a socialismus (Schutzkomitee Freiheit und Sozialismus). Tu založili v roce 1976 v Západním Berlíně intelektuálové, kteří se zasazovali o propuštění politických vězňů v NDR. Tamní režim Schneiderovou pokládal za nepřítele státu.
Německému listu umožnil nahlédnout do příslušného spisu německý úřad zmocněnkyně spolkové vlády pro podklady státní bezpečnosti. "Romy Schneiderová se kvůli své politické angažovanosti ocitla v hledáčku Stasi. Tajná služba NDR na ni založila kartotéku a shromažďovala informace," potvrdil mluvčí vládního úřadu Steffen Meyer.
PSALI JSME: Agentů Stasi je ve státní správě víc, než Němci mysleli
Pokyn k vypátrání Schneiderové, s poznámkou "spěchá", vydalo východoněmecké ministerstvo státní bezpečnosti 28. prosince 1976. O vlastní pronásledování herečky požádala Stasi 19. ledna 1978. V dokumentu s označením "tajné", je světová hvězda vedena jako "osoba Schneiderová, Romy - narozená 23.9.1938 ve Vídni, občanka Rakouska, herečka, bytem v Berlíně, Winklerstrasse 22".
Špiclové měli za úkol zdokumentovat tranzitní cesty herečky přes tehdejší NDR a sledovat, s kým cestuje. Informace měly být předávány hlavnímu oddělení Stasi XX/5.
Jistý pracovník Stasi do záznamů mimo jiné zapsal: "Sch. finančně podpořila aktivity 'Obranného výboru' a získala jako členy (francouzské herce) Yvese Montanda a Simone Signoretovou". Ve složce je rovněž zachyceno, že "25.9.1981 vystoupila jako signatářka "otevřeného dopisu" (protirežimního kritika Roberta) Havemanna soudruhovi (sovětskému vůdci) L. Brežněvovi".
Posledním záznamem ve spisu je stručná ručně psaná poznámka ze 7. června 1982: "29.5.82 zemřela". Herečka, která po tragické smrti svého syna Davida často pila, zemřela v Paříži ve věku 43 let.
Přestože nechtěla být vnímána jako představitelka jedné role, právě filmy o Sisi, z nichž první byl natočen v roce 1955, z ní u diváků učinily legendu. Pro názvy filmů režiséra Ernsta Marischky byla zvolena druhá možná varianta psaní přezdívky císařovny - Sissi se dvěma "s".
Foto: profimedia.cz
