O summitu, který vůbec nemusel být

S výjimkou české „výjimky" se právě uplynulý summit Evropské unie v podstatě nemusel konat. Žádost českého prezidenta Václava Klause o výjimku z Listiny základních práv, s níž počítá Lisabonská smlouva, vrcholné jednání EU sedmadvaceti státníků zásadně zredukovala.

Důkazem toho je, že zřejmě v polovině listopadu se bude konat další evropský summit. Až na něm se evropští lídři budou moci konečně dohadovat o podobě nové Evropské komise a obsazení nových postů prezidenta EU a ministra zahraničí. Zavádí je právě Lisabonská smlouva.

K TÉMATU: Fischer se ostře ohradil vůči výtce ČSSD 
                    Politici si po summitu oddechli, výjimku hodnotí různě 
                    Za Klause v Bruselu demonstrovalo jen 15 lidí 
                   Klaus k Lisabonu: Nemám další podmínky  

Česká výjimka, která zabrala většinu čtvrteční večeře, je nepochybně důležitým krokem k ratifikaci smlouvy. Je ale především uměle vykonstruovaným východiskem pro prezidenta Václava Klause, aby mohl smlouvu podepsat. Alespoň tak je všeobecně vnímána.

Takzvaný „opt-out" po vzoru britské a polské výjimky v podstatě jen stvrzuje současný stav. Přesněji zajišťuje, aby práva obsažená v listině nezasahovaly do oblastí, které jsou upraveny výlučně českými předpisy například sociální či pracovní právo.To ale nikomu nemůže zabránit, aby se na Evropský soudní dvůr obrátil. Soud by ale neměl podobnou žalobu uznat, pokud se bude týkat oblastí mimo působnost Unie.

Česko ale zatím nedostalo právně závaznou výjimku, protože o ní požádalo pozdě. Jde o pouhou politickou deklaraci, která není součástí evropského práva. Tím se stane až poté, co bude připojena k některé z budoucích přístupových smluv k EU například s Chorvatskem či Islandem.

To se stane ale nejdříve za rok či spíše dva. A je na dobré vůli členských států, aby tento příslib v dané době splnily.

Další velké téma summitu - boj proti změnám klimatu - zůstal na půl cesty. Jen s velkým vypětím se unijní lídři dokázali dohodnout alespoň na základním balíku 100 miliard eur pro nejchudší země světě, aby snižovaly množství vypouštění skleníkových plynů. Jde ale zatím jen o předběžnou dohodu. Navíc rozřešení, kolik dá každá členská země, nechali na později.

Možná také s vědomím, že se bude konat ještě jeden mimořádný summit před prosincovou světovou konferencí v Kodani. Odpor většiny nových členských zemí je ale velmi urputný. Hrozí dokonce, že do Kodaně pojedou s vlastní pozicí.

Pro Evropskou unii, která se staví do role šampiona v boji proti globálnímu oteplování, to není nejlepší vizitka.

Přesto možná lze najít jeden významný závěr summitu: pokud Klaus v dohledné době Lisabon podepíše, znamená to, že po osmi letech se Evropská unie konečně zbaví tématu "institucionální reformy". Táhlé a většinou nudné diskuze o deklaracích, opt-outech či protokolech rozhodně nebudou nikomu chybět. 

Foto: Reuters, ČTK/AP a archiv EK