Oslavy Dne D. Obamova cesta velkých gest končí

Americký prezident Barack Obama dnes při oslavách 65. výročí vylodění západních spojenců v Normandii vzdal čest hrdinům Dne D a prohlásil, že jejich útok pomohl zachránit svět od zla a tyranie.

Oslav na severozápadě Francie se zúčastnili i další zástupci zemí, které se na operaci proti nacistickému Německu podílely, prezident Francie Nicolas Sarkozy, britský princ Charles a premiéři Británie Gordon Brown a Kanady Stephen Harper.

Vzpomínkové akce v Normandii jsou větší, než se původně předpokládalo. Jak proniklo z francouzských vládních kruhů, Obamova popularita zkřížila plány Sarkozyho, který chtěl oslavy Dne D omezit na dvoustrannou schůzku s americkým prezidentem.

ČTĚTE TAKÉ: "Nejdelší den" 6. červen 1944 přiblížil konec války
                        Obama si odskočil do Německa. Vlastně soukromě 
                        Obama slibuje islámskému světu nový věk
                        Muslimové chválí káhirský projev Baracka Obamy

Jakmile vešlo ve známost, že přijede šéf Bílého domu, oznámily svůj zájem přijet do Normandie i další státy, jejichž armády se podílely na spojenecké invazi v červnu roku 1944.

V Británii vyvolalo chování francouzského premiéra vlnu rozhořčení. Především proto, že nebyla pozvána královna Alžběta II. 

"Žijeme ve světě soupeřících přesvědčení a tvrzení o tom, co je pravda. V takovém světě je vzácné, aby došlo k boji, který vypovídá o lidstvu něco obecného. Druhá světová válka to učinila," prohlásil Obama před zraky řady veteránů druhé světové války na hřbitově v Colleville-sur-Mer, kde je pohřbeno 9387 amerických vojáků.

Šéf Bílého domu vzpomněl i na své předky

Obama také řekl, že válka proti nacistickému Německu položila základ pro léta míru a prosperity. "Tehdy to nikdo nemohl vědět, ale obrovský pokrok, který charakterizoval 20. století na obou březích Atlantiku, je postaven na bitvě o šest mil dlouhý a dvě míle široký kousek pobřeží," řekl americký prezident devíti tisícům pozvaných hostů.

Hřbitov v Colleville-sur-Mer leží nad známou pláží Omaha, kde utrpěly americké jednotky 6. června 1944 největší ztráty při útoku proti německým opevněním.

Americký prezident ve svém projevu vzpomněl i na svého děda Stanleyho Dunhama, který do Normandie připlul měsíc po Dni D, a svého prastrýce Charlese Payneho. Ten byl během války v první americké divizi a účastnil se i dnešní ceremonie. "Nikdo, kdo prolil krev nebo ztratil bratra, by neřekl, že je válka dobrá. Ale všichni vědí, že tahle válka byla nezbytná," dodal Obama.

FOTOGALERIE K 65. VÝROČÍ VYLODĚNÍ V NORMANDII ZDE 

Francouzský prezident Nicolas Sarkozy v projevu vzdal čest vojákům všech zemí, kteří položili své životy za osvobození Francie v roce 1944. Zároveň prohlásil, že jejich ideály by měly zůstat tváří v tvář hrozbám 21. století stále živými.

Sarkozy také vzdal osobní hold Baracku Obamovi a označil ho za "symbol Ameriky, kterou milujeme", Ameriky, která bojuje za svobodu, demokracii a lidská práva.

Na západní frontě bojovali zejména českoslovenští letci po boku britských, amerických a například polských kolegů o ovládnutí nebe.

Už v pátek vzpomenuli v Normandii na své mrtvé kamarády společně bývalí američtí a němečtí vojáci. Někdejší nepřátelé se sešli na německém válečném hřbitově v La Cambe, kde leží pochováno 20 tisíc německých vojáků.

Před oslavami jednání k politickým krizím 

Americký prezident dnes ve francouzském Caenu vyzval Evropskou unii k větší aktivitě na mezinárodním poli, což spojil se situací v Afghánistánu, kde USA nesou hlavní zátěž bojů s islámskými extremisty, zatímco evropské státy tam jen neochotně posílají vojenské posily.

Obama tak učinil na společné tiskové konferenci se svým francouzským protějškem Nicolasem Sarkozym po jejich bilaterálním jednání.

Francouzský prezident na tiskové konferenci poukázal na to, že názory představitelů obou zemí na současnou mezinárodní situaci jsou ve všech zásadních otázkách totožné. Sdělil, že se shodují například v tom, že Palestinci mají právo na svůj stát a že je zapotřebí, aby Izrael zastavil rozšiřování židovských osad.

Obama k tomu prohlásil, že obě strany musejí uznat, že jejich "osudy jsou spjaté". "Je zapotřebí překonat současnou slepou uličku," zdůraznil americký prezident. Zároveň upozornil, že je nutné, aby se Palestinci vzdali násilí a byli s to plnit přijaté závazky a vzbuzovat tak důvěru Izraele.

Naznačil, že Izrael by usmířením s Palestinci vyrazil "zbraň" z rukou Íránu, který se pasuje do role obránce palestinských zájmů, a proto má významné slovo v muslimském světě.

Oba politici se rovněž dotkli citlivé otázky Turecka, v níž se neshodují ohledně toho, zda by mělo, nebo nemělo vstoupit do Evropské unie. Sarkozy ujistil, že se shodují v tom, že Turecko má být mostem mezi západním a východním světem. Dodal, že navrhuje, aby EU, Rusko a Turecko společně vytvořily prostor hospodářské a bezpečnostní spolupráce.

Obama vyjádřil naději, že Francie nebude bránit aspoň dalšímu sbližování Turecka s Evropou.

Oba státníci na tiskové konferenci nešetřili vzájemnými komplimenty o tom, že francouzsko-americké spojenectví je rozšířené o vzájemné osobní přátelství. Sarkozy "nejen spolupracoval, ale ukázal cestu", podotkl Obama k Sarkozyho zásluhám na kladném vývoji americko-evropských vztahů. Dodal, že může kdykoli Sarkozymu zatelefonovat.

Politologové ovšem podotýkají, že více to skřípe v otázce vztahů s Ruskem, a to v souvislosti s možným umístěním amerického protiraketového štítu v Česku a Polsku a případným přijetím bývalých sovětských republik - Ukrajiny a Gruzie - do NATO. Francie patří do skupiny zemí EU, která v tomto ohledu neprojevuje příliš nadšení.

Foto: ČTK/AP a Reuers