"Vedoucí oblasti přistávání uváděl chybné příkazy." Ruská strana má podle polské vyšetřovací komise částečnou vinu na pádu polského prezidentského letadla na letišti ve Smolensku loni v dubnu. Stejně tak ale letoun pilotovala nedostatečně školená a připravená posádka.
Polský ministr obrany Bogdan Klich dnes odstoupil poté, co byla zpráva zveřejněna. Rezignaci ministra požadovala konzervativní opozice.
"Posádka se den před odletem nemohla v plném složení řádně připravit kvůli pozdnímu návratu z předešlého letu. Neměla dostatečně dlouhý čas na odpočinek před letem. Navigátor měl málo zkušeností a na stejném letounu letěl naposled v lednu. Posádka se dostavila s půlhodinovým zpožděním, což způsobilo spěšnou předletovou přípravu," prezentovala závěrečnou zprávu o 328 stranách a s pěti přílohami komise vedená ministrem vnitra Jerzym Millerem.
Piloti Tu-154 kvůli nedostatečnému školení a tréninku ignorovali systém TAWS, který varuje, že se stroj blíží k zemi.
Navíc pouze velitel posádky rozuměl rusky dostatečně, aby se dorozuměl s řídicí věží. "Souběžné pilotování a komunikace mohly ovlivnit kvalitu jeho rozhodnutí." Předpověď počasí hodinu před přistáním nicméně byla pro přistání příznivá a po technické stránce bylo letadlo v pořádku.
Také ranvej neměla dostatečné osvětlení, třicet procent lamp nesvítilo a řadu dalších překrývaly stromy, u jiných chyběla zrcadla a soustředící čočky. "Systém nesplňoval technické požadavky kladené na systém světelného navádění," prohlásil člen komise Maciej Lasek. "Smolenské letiště nezajistilo bezpečné přistání."
Nadlimitně vzrostlé stromy u letiště mohly zaclánět pilotům při přiblížení na přistání, ale též omezovat výhled vedoucího letového provozu. Křídlo se však utrhlo o strom nižší, než je stanovená výška. V tu chvíli se piloti nesnažili přistát, jen obletět ranvej kvůli pozorování.
Lasek také upozornil na nedostatky u 36. pluku polského dopravního letectva, jehož piloti přepravují nejdůležitější osoby v zemi. Pluk měl vzhledem k počtu příslušníků mnoho povinností a také propustil řadu zkušených pilotů, na jejichž místo nastoupili nezkušení a mladí lidé.
Polská zpráva se oproti dřívější ruské, předložené ruským Mezistátním leteckým výborem (MAK), liší především ve dvou bodech. Rusové uvedli, že za nehodu mohou výhradně chyby polské posádky a že piloti pracovali pod tlakem. To nadále polská strana popírá.
Při neštěstí zahynul tehdejší prezident Lech Kaczyński a dalších skoro sto Poláků, včetně ministrů, vysokých důstojníků armády i představitelů církví. Letěli uctít památku Poláků, jež za druhé světové války v katyňském masakru zabila sovětská tajná policie NKVD.
Smolenská tragédie |
|
- Polský vládní speciál Tu-154M havaroval u západoruského Smolenska 10. dubna 2010 v 10:40 místního času. Zahynulo všech 96 osob na palubě (89 cestujících a sedm členů posádky). - Seznam obětí byl výčtem polských politických a armádních elit. O život přišel prezident Lech Kaczyński s manželkou Mariou, guvernér národní banky Slawomir Skrzypek a řada zákonodárců. Polské ozbrojené síly ztratily náčelníka generálního štábu Franciszka Gongora a vrchní velitele vzdušných sil, pozemního vojska i vojenského námořnictva. - V době přistání bylo vojenské letiště Smolensk-Severnyj zahaleno do husté mlhy. Dramaticky snížená viditelnost (chvílemi jen 100 - Přesto se posádka dvacet let starého stroje v čele se zkušeným kapitánem, vojenským pilotem Arkadiuszem Protasiukem pokusila o přistání. Piloti přitom ignorovali opakované varování palubních přístrojů, že letoun je nebezpečně nízko. Výškoměr naopak ukazoval dostatečný odstup od země, protože letadlo právě přelétalo hlubokou rokli. - Letadlo narazilo do země jen několik set metrů před začátkem ranveje poté, co nejprve zachytilo levým křídlem o koruny stromů, a převrátilo se. - Odkrývání příčin neštěstí zkomplikovalo polsko-ruské vztahy a vyvolalo řadu spekulací. - Ruský Mezistátní letecký výbor zveřejnil závěrečnou zprávu k havárii letos v lednu. Posádka polského speciálu prý dostala opakovaně informace, že ve Smolensku je špatné počasí, přesto neodletěla na záložní letiště. Kapitán letadla byl pod psychickým tlakem i proto, že v kokpitu byl velitel vzdušných sil Andrzej Blasik (krvi měl 0,6 promile alkoholu). Podle výboru žádná z chyb, jež vedly k leteckému neštěstí, neukazuje na zavinění ruské strany. - Polští představitelé reagovali na závěry ruského vyšetřování rozhořčeně, protože polská strana prakticky od počátku poukazovala na údajné prohřešky smolenských dispečerů. |
