Řecký parlament schválil druhý balík strukturálních reforem, které požadují věřitelé výměnou za příslib nového mezinárodního záchranného programu pro předlužené Řecko. Reformní kroky, které se týkají zejména modernizace státní správy, včetně urychlení soudních řízení a prosazení pravidel pro ozdravení bank, prošly díky opozici. Část vládní strany SYRIZA návrh nepodpořila.
Poslanci hlasovali jmenovitě a například bývalý ministr financí Janis Varufakis, který první sadu reforem minulý týden odmítl, tentokrát zvedl ruku pro.
Ve 300členném parlamentu pro přijetí reforem hlasovalo 230 poslanců, 63 jich bylo proti, pět se zdrželo a dva nebyli přítomní. Počet rebelů ze strany SYRIZA, kteří balík nepodpořili, se snížil na 36 z 39, kteří byli proti před týdnem. Vládní tábor má v zákonodárném sněmu celkem 162 poslanců: 149 ze SYRIZY a 13 ze strany Nezávislí Řekové.
Řecký premiér Alexis Tsipras před hlasováním uvedl, že jeho kabinet byl donucen přistoupit na tvrdé reformy pod hrozbou odchodu země z eurozóny. V příštích dnech se prý vláda zaměří na politické reformy a boj s korupcí a daňovými úniky. Debata poslanců o reformním balíku začala ve středu okolo deváté večer a na hlasování přišla řada po šesti hodinách.
"Jeden z komentátorů o mně řekl, že buším hlavou do zdi. Moje hlava možná krvácí, ale zeď praskla," uvedl rovněž Tsipras. Podle zpráv, které se objevily na Twitteru, premiér znovu přiznal, že jeho kabinet udělal chyby, nicméně na bitvu, kterou vybojoval, je pyšný.
Šéf řecké vlády zároveň zopakoval, že v reformy nevěří. "Zvolili jsme kompromis, který nás nutí přijmout program, ve který nevěříme, a my ho přijmeme, protože jiné alternativy jsou tvrdé," uvedl. Odstoupení z funkce vyloučil s tím, že jeho vláda musí nadále bojovat za zájmy řeckých občanů.
Původně se mělo hlasovat i o reformě penzijního systému a o zrušení daňového zvýhodnění pro řecké zemědělce. Zejména proti druhé z reforem se ale postavila řada poslanců z venkovských regionů z vládní koalice i z opoziční Nové demokracie. Tváří v tvář masivnímu odporu Tsiprasova vláda návrh z pořadu jednání stáhla. Mluvčí vlády ale už v úterý prohlásila, že zrušení daňových výhod pro zemědělce není podmínkou zahájení rozhovorů s věřiteli o další finanční pomoci.
Atény se minulý týden po celonočním summitu v Bruselu dohodly s eurozónou na zahájení rozhovorů o novém záchranném programu (v pořadí již třetím) v objemu až 86 miliard eur (2,3 bilionu korun), což je ovšem podmíněno ekonomickými reformami a úspornými opatřeními. Vyjednávání s věřiteli o této pomoci by měla začít nejspíš v pátek a skončit do 20. srpna, uvedla již dříve řecká vládní mluvčí.
Tento týden v pondělí do Řecka dorazily první evropské peníze v podobě tříměsíčního překlenovacího úvěru ze staršího stabilizačního mechanismu Evropské unie. Atény půjčky využily k úhradě splátek Evropské centrální bance a Mezinárodnímu měnovému fondu.
