Evropa musí dostat chuť na moc a naučit se skutečně jednat, řekl na mnichovské bezpečností konferenci šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Vyslovil se také proti zásadě jednomyslnosti při rozhodování o zahraničněpolitických otázkách v Evropské unii.
"Pracovat na základě jednomyslnosti znamená paralýzu," je přesvědčen Borrell, který je místopředsedou nové Evropské komise vedené Ursulou von der Leyenovou. Do budoucna by podle něj mělo být možné i většinové hlasování. "Když není jednomyslnost, tak musí jednat většina," řekl. Tento názor ale hned vzápětí odmítl polský ministr zahraničí Jacek Czaputowicz, a ukázal tak, jak složitá ještě debata o této otázce bude.
Složitost hledání společného postoje k zahraničněpolitickým otázkám se ukázala i začátkem února při reakci EU na plán amerického prezidenta Donalda Trumpa pro mír na Blízkém východě. Borrell se sice snažil získat podporu všech unijních států pro usnesení kritizující tento plán, Česko, Maďarsko a Rakousko ale s některými pasážemi nesouhlasily, a Borrell tak nakonec vydal pouze vlastní prohlášení.
Dvaasedmdesátiletý španělský politik se vyslovil i pro to, aby si evropské země postupně budovaly společnou kulturu toho, jak rozumět světu. "Nemáme ji, a proto jsme rozděleni v každé otázce," míní. "Když v tom neuspějeme, tak neuspějeme v ničem," podotkl.
Je si ale vědom, že je to proces na řadu let, protože rozdílné názory vychází z mnohaleté historie. Jako příklad uvedl vztah Polska ke Spojeným státům a Vatikánu, tedy dvojici států, které východoevropské zemi pomohly přinést svobodu. On sám k nim přitom nikdy nemůže mít stejný vztah, protože stejné státy svou podporou diktatury Franciska Franka v letech 1939-75 ve Španělsku prodloužily její životnost.
Borrell také prohlásil, že se EU musí naučit používat jazyk moci a skutečně jednat, nejen mluvit o tom, jak moc ji nějaký problém znepokojuje.
