Předsedkyně polského Nejvyššího soudu Malgorzata Gersdorfová poděkovala českým soudním špičkám za jejich kritické stanovisko ke kontroverzním justičním reformám. Polský prezident Andrzej Duda se nakonec rozhodl dva ze tří problematických zákonů vetovat. Podle Gersdorfové cestu ke změně "osvětlovala" i podpora mezinárodních institucí, veřejnosti a semknutí všech právnických profesí.
"Náš společný postoj byl správný: byli jsme vyslyšeni prezidentem, který vetoval zákon o Národní radě soudnictví a zákon o Nejvyšším soudu. Věříme, že se nám v rámci zákona o Nejvyšším soudu podaří v klidnějších podmínkách dospět k vhodnějším řešením, ve spolupráci všech dotčených stran a na základě věcných argumentů," stojí v dopise od Gersdorfové.
Adresovala jej signatářům stanoviska, tedy předsedovi českého Nejvyššího soudu Pavlu Šámalovi, předsedovi Ústavního soudu Pavlu Rychetskému, předsedovi Nejvyššího správního soudu Josefu Baxovi, nejvyššímu státnímu zástupci Pavlu Zemanovi a ombudsmance Anně Šabatové.
České justiční špičky označily v červenci kontroverzní reformy za útok na nezávislost polského soudnictví. "Po ochromení Ústavního tribunálu a podřízení veřejnoprávních médií momentální státně stranické politice v minulém roce dochází v těchto dnech k bezprecedentnímu útoku na nezávislost polského soudnictví," stálo v prohlášení nazvaném Nemůžeme mlčet.
Ze tří kritizovaných norem podepsal Duda nakonec jen jedinou, která mění fungování obecných soudů v zemi. Podle Bruselu i tento zákon ohrožuje nezávislost justice. Evropská komise proto už zahájila vůči Polsku proceduru kvůli možnému porušení unijní legislativy. Polské úřady reagovaly prohlášením, že komise překračuje své kompetence.
