Reakce na sčítání lidu
Slovenští Maďaři chtějí více práv. Jinak vymřou

Maďaři na Slovensku chtějí více práv v oblasti vzdělávání i kultury a více kompetencí a peněz pro samosprávy. Předložením požadavků reagují zástupci menšiny na výsledky sčítání lidu, podle kterého klesl jejich podíl v zemi na 8,5 procenta.

Vyplývá to z dokumentu, na kterém se shodly opoziční strana Most-Híd, neparlamentní Strana maďarské koalice (SMK) a nevládní sdružení Kulatý stůl Maďarů. Otázku autonomie, která je v zemi pod Tatrami vnímána citlivě, materiál výslovně nezmiňuje.

Předložením deklarace ohledně podmínek přežití a rozvoje Maďarů na Slovensku zareagovali zástupci maďarské menšiny na výsledky loňského sčítání lidu, podle kterého v zemi za deset let ubylo více než 60 tisíc Maďarů. K maďarské národnosti se přihlásilo zhruba 458 tisíc lidí, jejich podíl na celkovém počtu obyvatel Slovenska klesl na 8,5 procenta.

"Občané Slovenska maďarské národnosti utrpěli při sčítání jisté ztráty. Myslíme si, že minimálně to je důvod, aby tento dokument, který pokládám za minimální mantinel pro zúčastněné strany, určil základní cíle," řekl předseda Mostu-Híd Béla Bugár.

Šéf SMK József Berényi dodal, že "tajným cílem Slovenska, pokud chce být demokratickou zemí, nesmí být zánik maďarské menšiny".

"Úbytek Maďarů na Slovensku odůvodňuje potřebu vybudovat v oblasti kultury a školství institucionální systém, který má samosprávné kompetence," píše se ve společné deklaraci. Zástupci největší menšiny na Slovensku oprášili také myšlenku jmenování maďarského katolického biskupa nebo vedení mší v maďarštině. Naznačili také potřebu nastolení rovnosti maďarštiny a slovenštiny v regionech, kde členové menšiny žijí ve větším počtu. Předchozí vláda přitom rozšířila možnost používání menšinových jazyků na úřadech.

Jednobarevný kabinet premiéra Roberta Fica ve svém programovém prohlášení slíbil, že nehodlá zasahovat do postavení národnostních menšin. Chce podporovat vzdělávání žáků v jejich mateřské řeči, ale i výuku slovenštiny na školách v národnostně smíšeném území.

První Ficova vláda, jejíž součástí byla v letech 2006 až 2010 i nacionalistická Slovenská národní strana, čelila kritice kvůli údajným snahám zhoršit postavení menšin.

Deklarace s požadavky maďarské menšiny spojila představitele Mostu-Híd a SMK. Právě vzájemné spory mezi politiky zastupující maďarskou menšinu v minulosti vedly k rozkolu uvnitř SMK, jejíž několik představitelů včetně bývalého předsedy SMK Bugára ze strany odešlo a v roce 2009 založili stranu Most-Híd. Strana se v roce 2010 dostala do vlády, jejíž součástí byla až do letošních předčasných voleb. Naopak SMK z parlamentu vypadla.