Bělorusko, Polsko, Německo
Svéráz východní uprchlické stezky. Nová trasa migrantů

Zatímco Evropa přemýšlí, jak utěsnit jižní hranice, na východě se otevírá další migrační cesta. Vede z Běloruska do Polska a Německa. Putují po ní tisíce lidí, hlavně z Čečenska. I tady však může být brzy uprchlíků daleko víc.

"Dostali jsme informaci, že v braslavském okrese se pohybuje neznámý člověk kavkazského vzhledu. Zakrátko byli pět kilometrů od hranice zadrženi občané Ruska, obyvatelé Čečenska. Mladí lidé se chtěli nezákonně dostat do Litvy, hledali lepší život," zní svodka běloruských pohraničníků. Takových zápisů se v ní každý den objeví hned několik. Hranice je tu chráněná v podobném režimu jako v dobách Sovětského svazu - do několikakilometrového pásma kolem ní nikdo bez povolení nesmí, chodí tu ozbrojené hlídky. Díky tomu není tak propustná jako třeba hranice na Balkáně, přesto i tady občas běženci projdou a pašeráci je za příslušný obnos dokážou převést.

Mimořádný nápor pak zažívá hraniční přechod mezi běloruským Brestem a polským Těrespolem. Vlak, který spojuje obě města, mívá místo běžných tří vagonů osm a i tak jezdí plný. Cestují s ním také už skoro výhradně běženci, třeba i sedm set lidí v jedné soupravě. Na polské straně je pak pohraničníci většinu znovu posadí do stejné soupravy, která je odveze opačným směrem. A na druhý den to zase zkusí znovu a pak dál a dál.

Přivřeme hranice

"Jde o pokus otevřít další cestu pro invazi muslimů do Evropy a to my nedopustíme," říká polský ministr vnitra Mariusz Błaszczak. V Čečensku prý několik let není válka, tak pro něj není problém přivřít Čečencům hranici. Od začátku roku totiž polské úřady od nich přijaly na šest tisíc žádostí o azyl a vláda se bojí, že příliv bude pokračovat. Snaží se proto běženců přijímat co nejmíň i za cenu, že je posílá pryč a porušuje tím mezinárodní normy. Uprchlíci se pak hromadí v běloruském pohraničí, jen v Brestu je jich kolem tisíce. Na dvě stovky se jich na čas utábořilo přímo u hraničního přechodu, jiní si za nadsazené ceny pronajímají byty, všichni se ale všemožnými způsoby snaží dostat dál přes hranice.

A příčiny? Určitě atmosféra v zemi vedené autoritativním Ramzanem Kadyrovem, kde je možné dostat se do problémů velmi snadno, únosy na několik dní a výchovné lekce jen za kritiku poměrů nejsou ničí výjimečným. Ještě zajímavější je však Putinova stopa. "Rusko znovu otevřelo čečenskou bránu, aby ukázalo svoji moc," píše se v německém deníku Die Welt. Podle listu mohl celou vlnu umně vyprovokovat právě ruský prezident, který takto nečiní jen s čečenskými uprchlíky: "Německé tajné služby už delší dobu zaznamenávají pokusy Moskvy využít všechny způsoby k destabilizaci situace v zemi," dodává Die Welt.

Po Čečencích Uzbeci?

Východní migrační trasu přes Bělorusko do Evropy ale nevyužívají jenom Čečenci, projet se tudy pokoušejí i Gruzínci, Afghánci, Somálci. V poslední době přibylo Tádžiků a Uzbeků, kteří stejně jako Čečenci mnohdy také prchají z politických důvodů. V poslední době se mluví hlavně o Uzbekistánu, kde zemřel prezident Islam Karimov, který vládl zemi 26 let.
Tady je další riziko. Pokud by se nepodařilo rychle najít nástupce, hrozí třicetimilionovému Uzbekistánu chaos a nepokoje. To vše by velmi pravděpodobně spustilo další migrační vlnu nejkratší cestou směrem na západ - přes Rusko a Bělorusko do Evropy.

* Jaká jsou rizika migrace ze Severního Kavkazu?

* Čeho se může obávat Česko?

* Co můžeme nadále očekávat na východní migrační trase?

ODPOVĚDI NA TYTO OTÁZKY A CELÝ TEXT ČLÁNKU NAJDETE V AKTUÁLNÍM VYDÁNÍ ČASOPISU TÝDEN, KTERÉ JE PRÁVĚ V PRODEJI.