Třetí generace Turků v Německu: Cítíme se jako Němci

Akin se narodil v Berlíně, kde žije a pracuje už 43 let. Přesto tvrdí, že ne vždy se v Německu cítí jako doma. "Cítím se být Turkem a ve svém srdci tomu tak bude pořád, přestože mám německý pas," říká. V Kreuzbergu, čtvrti německé metropole, které se říká "Malý Istanbul", vlastní vetešnictví.

Akin, který nechce říci své příjmení, tvrdí, že se plně ztotožňuje s desítkami tisíc Turků, jimž se podle zprávy úřadu pro populaci a rozvoj v Berlíně nedaří integrovat do německé společnosti.

Turecké přistěhovalectví do Německa začalo zhruba před půl stoletím. Turecká populace v Německu dnes čítá asi 2,8 milionu lidí, což představuje největší přistěhovaleckou komunitu v zemi.

ČTĚTE TAKÉ: Šéf Zelených žádá více turečtiny na německých školách
                        Bude se německá ústava měnit kvůli turečtině?

Podle zprávy ústavu, jejíž závěry potvrzují i statistiky, se Turkům plně nedaří začlenění do německé společnosti. Jen asi jeden Turek ze dvaceti si vezme ženu z jiné komunity. Dvě třetiny tureckých přistěhovalců si ponechávají svou původní národnost.

Nejmladší pracují velmi tvrdě

Také ve vzdělávacím systému Turci figurují převážně v dolních částech žebříčku. Asi 30 procent mladých Turků opouští školu před dokončením, jen 14 procent z nich dosáhne na maturitu.

"Integrace této skupiny obyvatel šla téměř vždy velmi špatně. Sílí dojem, že část turecké komunity se jednoduše uzavírá do sebe," dochází k závěru studie, která měla v německém tisku velkou publicitu.

Pokud ale uvěříme některým členům turecké komunity v Kreuzbergu, hlavně příslušníkům nejmladší generace, na statistické zprávě je jen část pravdy.

Jedna z Akinových zaměstnankyň, osmnáctiletá Gulbian se považuje za "stoprocentní Němku". "Vůbec se tady necítím jako cizinka. Němci žijí v Turecku, Turci zase v Německu, všechno je tady promíchané," říká.

Umit přišel do Berlína, když mu bylo deset. O dvacet let později je vlastníkem butiku, který prodává výlučně tureckou hudbu a turecké filmy, a tvrdí, že je hrdý na svůj německý pas. "Dříve to bylo jednoduché tady pracovat a vydělávat. Nyní je to složitější. Ti nejmladší ale pracují velmi tvrdě ve školách a lépe se integrovali. Myslím, že v budoucnu to bude ještě lepší," tvrdí Umit.

Běh na dlouhou trať

I podle výzkumníků, kteří se zabývali těmito generačními rozdíly, platí, že nejmladší generace se integrovala mnohem snáze než jejich starší kolegové. Dirk Halm z centra pro turecká studie na univerzitě Essen-Duisburg zdůrazňuje, že asi 43 procent Turků starších šedesáti let žije v "segregaci" v takzvaných paralelních strukturách, zatímco pro populaci mladší třiceti let to platí jen v 16 procentech případů.

Halm je přesvědčen, že začleňování Turků do německé společnosti se bude zlepšovat, ale, jak říká, bude to běh na dlouhou trať. A to i přesto, že polovina dnešních Turků je mladší 27 let a nová generace rychle překonává tu předchozí.

Devatenáctiletá Aylim Secuková, která kvůli propagaci integrace založila zájmovou organizaci mladých Němců tureckého původu, tvrdí, že třetí generace Turků v Německu vidí situaci naprosto odlišně od svých rodičů.

ČTĚTE TAKÉ: Turci slaví. Anatolský Šváb šéfem strany v Německu

"Cítíme se jako Němci, a když někdo řekne o Němcích něco špatného, uráží nás to," vysvětluje Aylim. Podle ní se situace tureckých přistěhovalců v 90. letech od základu změnila, když se vláda začala obávat existence dvou paralelních společností. Do budoucna to podle Aylim může být jenom lepší. Pokud jde o Akina, nakonec i on přiznává, že přece jen se něco změnilo - dříve jsme pracovali pro Němce, teď oni pracují pro nás.

Foto: AP, Reuters