Turečtí obránci lidských práv, intelektuálové a umělci si v sobotu poprvé v historii Turecka veřejně připomněli masakry Arménů z let 1915-17. Také v arménské metropoli Jerevanu si desetitisíce Arménů připomínaly 95. výročí zahájení deportací a masakrů svých předků v Turecku. Turecko zásadně odmítá připustit pro tyto masakry označení genocida, jak požaduje Arménie.
Poprvé v historii Turecka vyzvala skupina nejméně 60 intelektuálů a umělců ke shromáždění v Istanbulu, aby si zde lidé masakry připomněli. "Chceme zdůraznit, že tyto události byly těžkým zločinem proti lidskosti, aniž bychom se pouštěli do debat o tom, zda to byla genocida, či nikoli," řekl v turecké televizi NTV jeden z organizátorů shromáždění Ahmet Insel, profesor ekonomie na univerzitě Galatasaray.
První manifestace se konala pod heslem "Již nikdy více" u istanbulského nádraží Haydarpasa, odkud vyšel v roce 1915 první konvoj deportovaných. Pořádala ji istanbulská sekce Tureckého sdružení pro lidská práva. Její účastníci nesli černobílé fotografie některých deportovaných intelektuálů a umělců. Další akce se očekávají odpoledne.
V Jerevanu se dlouhý průvod odebral k památníku, aby zde položením květin uctil památku obětí pronásledování Arménů. Prezident Serž Sarkisjan při této příležitosti prohlásil, že je nevyhnutelné, aby tuto genocidu uznalo celé mezinárodní společenství. "Děkujeme všem těm, kdo v mnoha zemích, včetně Turecka, chápou význam předcházení zločinům proti lidskosti a kdo v tomto boji stojí po našem boku," řekl. Masakr byl podle jeho slov bezprecedentní "co do rozsahu, zrůdnosti a závažnosti důsledků". Turecký premiér Erdogan odsoudil průběh dnešních protitureckých demonstrací v Arménii. V Jerevanu totiž podle tureckých médií byly páleny turecké vlajky a portréty tureckých představitelů.
Desítky tisíc etnických Arménů se shromáždily také například v libanonské metropoli Bejrútu. "Naše dnešní požadavky jsou stejné jako před 95 lety: mezinárodní i turecké uznání arménské genocidy," řekl agentuře AFP jeden z účastníků demonstrace, libanonský státní ministr Jean Ogasapian, který je arménského původu podobně jako dalších asi 140 tisíc obyvatel Libanonu. Další několikatisícové demonstrace Arménů se konaly například v Paříži a Bruselu. Za genocidu uznaly zabíjení Arménů Slovensko, Rusko, Polsko, Francie, Švýcarsko, Nizozemsko, Švédsko, Litva, Belgie, Řecko, Itálie, Vatikán a Kypr.
ČTĚTE TAKÉ: Genocida Arménů. Turci odvolali ambasadora z USA
Turci v arabské poušti. IV. díl
Pronásledování Arménů se připomíná každý rok 24. dubna, kdy bylo v roce 1915 v tehdejší Konstantinopoli, dnešním Istanbulu, zatčeno přes 200 arménských intelektuálů a představitelů této komunity. Byl to začátek vlny masakrů a deportací, které trvaly až do roku 1917. Podle Arménů si masakry vyžádaly 1,5 milionu obětí. Turecko přiznává, že o život přišlo na 300 až 500 tisíc lidí, tvrdí však, že nešlo o vyhlazování arménské komunity, ale že se Arméni stali oběťmi chaosu posledních let osmanské říše.
Foto: profimedia, ČTK/AP
