Vatikán říká Galileovi: Sorry
09.03.2008 17:40
Katolická církev uzavírá pozdní smír s jedním z pionýrů astronomie: Galieo Galileiem (1564 až 1642). Příští rok mu ve vatikánských zahradách vztyčí sochu v životní velikosti. Roku 1632 přinutila inkvizice Gallilea k odvolání jeho tezí o tom, že země obíhá kolem Slunce a ne naopak.
Mramorová socha má stát blízko místa, kde byl geniální učenec vězněn před začátkem svého procesu roku 1633. Děje se tak na přání papežské akademie věd, která tím chce završit Galileovu rehabilitaci. Prezident akademie Nicola Cabbibo vysvětlil, že církev chce uzavřít Galileův případ a přispět k definitivnímu uznání nejen jeho velkého dědictví ale i těsnému vztahu mezi vírou a vědou.
Sochu zaplatí soukromí sponzoři, kteří tím vzdají hold vědci, který byl jedním ze zakladatelů papežského vzdělávacího ústavu Accademia dei Lincei.
Rok vztyčení sochy, 2009, vyhlásila OSN rokem astronomie, aby tím připomněla první použití dalekohledu (1609) při zkoumání oblohy. Galileo uskutečnil vylepšeným teleskopem (jeho vynález se přisuzuje holandskému výrobci brýlí Hansi Lippersheovi roku 1608) řadu objevů, jimiž potvrdil platnost Koperníkovy teze o heliocentrismu - Slunce jako střed vesmíru.
Matematik, fyzik, filozof a astronom narozený roku 1504 v Pise objevil stále vylepšovaným dalekohledem čtyři měsíce Jupitera, prstence planety Saturn, fáze Venuše, krátery a hory na Měsíci, sluneční skvrny.
V roce předal papež Urban VIII. Galileův případ svaté inkvizici. O rok později vědec své učení odvolal, aby se jako kacíř vyhnul upálení na hranici.
Zbylých devět let svého života strávil Galileo, v té době už poloslepý stařec, v domácím vězení.
Teprve v roce 1992 oznámil papež Jan Pavel II., že se církev mýlila. Předtím Galileův případ zkoumali celých dvanáct let jeho podřízení.
Přesto ještě letos současný pontif o Galileovu kauzu „škobrtnul". Mezi akademiky university La Sapienza se zvedl hlasitý protest, když na ní měl papež Benedikt XVI. 17. ledna pronést řeč.
Vyučující a studenti papežovi připomněli jeho výroky z roku 1990, kdy ještě jako kardinál Ratzinger obhajoval rozsudek Galileových inkvizitorů jako v tehdejším kontextu poznání „racionální a spravedlivý". Dnešní Svatý otec tehdy citoval rakouského postmoderního filozofa Paula Feyerabenda: „Církev se držela rozumu více než Galileo."
Foto: Profimedia a archiv
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.