Za jasné fiasko pravicových stran a zejména SDKU-DS Mikuláše Dzurindy, nejsilnější strany dosluhující koalice, označili politologové výsledky sobotních předčasných parlamentních voleb na Slovensku. Dominovali v nich opoziční sociální demokraté (Směr-SD), kteří budou mít ve sněmovně nadpoloviční většinu křesel.
SDKU-DS získala pouze šest procent hlasů. V roce 2010, kdy se mezi Slováky neoblíbený Dzurinda pod tlakem obvinění z nekalého financování strany z kandidátky stáhl a post volebního lídra přenechal pozdější premiérce Ivetě Radičové, dostala SDKU-DS více než 15 procent hlasů.
"Někdo neodhadl, kdy má z politiky odejít, a toto je velká hanba a facka pro Dzurindu. Nepochopil, že se stává břemenem nejen pro vlastní stranu, ale pro celou slovenskou pravici," citoval portál Aktuálne.sk Pavla Marchevského.
Bývalý premiér na dotazy o složení předsednické funkce odpověděl tradičně vyhýbavě. Strana prý musí nejprve sama analyzovat příčiny porážky. V SDKU-DS se ale k personálním rošádám možná schyluje. Dzurinda svolal na začátek příštího týdne schůzku vedení strany. Místopředsedkyně SDKU-DS Lucia Žitňanská totiž potvrdila své dřívější prohlášení, že se na nejbližším kongresu bude ucházet o předsednické křeslo, na kterém od vzniku strany v roce 2000 sedí Dzurinda. "I SDKU-DS potřebuje změnu," uvedla před novináři. Žitňanská dostala v parlamentních volbách od voličů přes 103 tisíc preferenčních hlasů, Dzurinda pouze zhruba 27 tisíc.
"Jakousi sebereflexi by měla SDKU-DS udělat. Nic nebrání tomu, aby k výměně došlo v souladu se stanovami," poznamenal politolog Grigorij Mesežnikov.
SDKU-DS a její předseda stály nejen u vstupu Slovenska do Evropské unie a NATO, ale i u rozsáhlých reforem, které v minulosti pomohly přilákat na Slovensko velké zahraniční investory. S Dzurindou je ale spojováno také vícero kontroverzních rozhodnutí. Před předčasnými volbami stranu výrazně poznamenala korupční aféra Gorila, která upozornila na uplácení politiků a úředníků v době, kdy byl Dzurinda druhé funkční období předsedou vlády. Straně navíc neprospělo, že se v kampani neangažovala její místopředsedkyně Radičová. Politička, která ve volbách v roce 2010 z celé kandidátky SDKU-DS získala nejvíc preferenčních hlasů, po loňském pádu vlády oznámila, že po jmenování svého nástupce odejde z politiky.
V těžké situaci jsou podle politologů i další strany pravého středu. Ústup z dřívějších pozic zaznamenali ve volbách liberálové ze strany Svoboda a solidarita, jakož i strana Most-Híd, zastupující mimo jiné maďarskou menšinu. Oproti předchozím volbám si polepšili jen křesťanští demokraté, ale jen nepatrně. Úspěch zaznamenala nová politická strana Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti, která zřejmě přilákala i nespokojené sympatizanty zavedených pravicových stran.
