Začal proces s velitelem bosenských Muslimů

Dnes začal u Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii v Haagu proces s bývalým náčelníkem generálního štábu bosenskomuslimské armády. Generál Rasim Delić (58) je jedním z mála vysoce postavených Muslimů stíhaných v Haagu za válečné zločiny.

Bývalý náčelník štábu je obviněn, že nezabránil svým podřízeným z řad zahraničních muslimských bojovníků v zavraždění desítky bosenských Srbů a Chorvatů, ani je netrestal za zabíjení zajatců, mučení a znásilňování.

Proces opozdil spor soudců a obžaloby. Soud ve snaze urychlit proces nařídil omezit počet svědků z 91 na 55 a celkovou délku jejich svědectví na 170 hodin. Obžaloba se snažila těmto limitům vyhnout nejprve tím, že se snažila soud s Deličem přesunout z Haagu do Bosny, s čímž však neuspěla.

Dnes prokurátor Daryl Mundis namítal, že nedostatečný počet svědků zabrání generála usvědčit a odsoudit. "Bylo by nezodpovědné z mé strany začínat proces s vědomím, že obviněný bude osvobozen," prohlásil na úvod slyšení. "Nejsme s to prokázat náš případ s 55 svědky," tvrdil.

Soudci však trvali na zahájení procesu s tím, že obžaloba může požádat o předvolání dalších svědků později.

Generála tak Mundys nakonec obvinil, že nedostál svým povinnostem, což vedlo ke spáchání zločinů, a pachatelům dovolil uniknout před spravedlností, ačkoliv věděl o jejich činech. Tato nečinnost má být těžištěm procesu. Delić, který se soudu sám vydal po svém obvinění v roce 2005, prohlásil, že je nevinen.

Haagský tribunál je pod rostoucím tlakem OSN, které hradí vysoké soudní náklady, aby rychle ukončil svou činnost. ICTY má se souzením válečných zločinců skončit v roce 2008, do roku 2010 však bude ještě řešit odvolání proti rozsudkům.

Většinu ze 160 podezřelých z válečných zločinů, které ICTY obvinil, tvoří Srbové.
Podle obžaloby Delić vytvořil ze zahraničních muslimských bojovníků, původem ze severní Afriky a Blízkého východu, vysoce pohyblivou jednotku "mudžáhidů", v níž sloužilo na 1700 vojáků, včetně nejméně 500 cizinců. Jednotka, nasazovaná do nejtěžších bojů, si vysloužila hrůzyplnou pověst.

Ale hlavně mudžáhidové, podléhající Deličově velení, v létě 1993 ve vsi Maline popravili 24 bosenských Chorvatů, válečných zajatců i civilistů. Dva roky poté mudžáhidové v zajateckém táboře Kamenica jednomu ze zajatých bosenskosrbských vojáků uřízli hlavu a ostatní zajatce nutili ji líbat, později odříznutou hlavu pověsili na hák v místnosti, kde zajatce věznili. Zanedlouho zde pak zavraždili další srbské zajatce a znásilnili tři bosenské Srbky.

FOTO: Reuters