Pákistánský prezident vyhlásil výjimečný stav

Pákistánský prezident Parvíz Mušaraf v sobotu vyhlásil výjimečný stav a pozastavil platnost ústavy. Svůj krok kontroverzní šéf státu, který stále čeká na potvrzení svého znovuzvolení v nedávných volbách od nejvyššího soudu, zdůvodnil stoupajícím počtem násilných útoků extremistů v zemi a vměšováním justice do politiky.

Jeho krok okamžitě kritizovala opozice a znepokojení vyjádřili i zahraniční spojenci v čele s USA.

"Pákistán se dostal do nebezpečného bodu a prochází vnitřní krizí," řekl Mušaraf v televizním projevu vysílaném několik hodin po vyhlášení výjimečného stavu. Terorismus a extremismus se podle něj dostaly do zatím nejvyššího bodu. Pokud se nebude včas jednat, bude ohrožena suverenita Pákistánu, zdůraznil.

Vyjádřil naději, že bude obnovena demokracie po parlamentních volbách, které jsou dosud plánovány na leden, a přislíbil jejich konání. Kritizoval i nejvyšší soud a bez dalšího upřesnění některé soukromé televizní kanály.

K TÉMATU: Analýza situace v Pákistánu

Mušaraf se k moci v Pákistánu dostal při vojenském převratu v roce 1999. Je nejen prezidentem, ale i vrchním velitelem ozbrojených sil. Výjimečný stav vyhlásil v době, kdy se čeká na rozhodnutí nejvyššího soudu o tom, zda vůbec mohl v říjnu kandidovat v prezidentských volbách, i když je šéfem armády.

Předseda nejvyššího soudu Iftikhar Čaudhrí a osm dalších soudců odmítlo prozatímní ústavní pořádek vyhlášený prezidentem schválit a Čaudhrímu bylo posléze sděleno, že "jeho služby nejsou nadále vyžadovány". Podle státní televize již byl jmenován nový předseda nejvyššího soudu.

Čaudhrí a další soudci jsou v budově nejvyššího soudu v Islámábádu obklíčené policií. Ústavní třídu, širokou hlavní ulici, která k budově soudu vede a na níž je také úřad prezidenta a Národní shromáždění, uzavřela armáda.

Výjimečný stav okamžitě odsoudila opoziční Pákistánská muslimská liga bývalého premiéra Naváze Šarífa, který vyzval Mušarafa k demisi. Přední opoziční politik a předseda Hnutí za spravedlnost Imran Chán apeloval na občany, aby vyšli na protest do ulic. Později na něj bylo uvaleno domácí vězení.

Do Karáčí se v sobotu večer vrátila vůdkyně pákistánské opozice Bénazír Bhuttová, která byla krátce navštívit svou rodinu v Dubaji. Bhuttová v telefonickém rozhovoru s televizí Sky News vyjádřila obavu, že volby se výjimečným stavem "opozdí nejméně o rok či dva".

Souhlasím s Mušarafem, že čelíme politické krizi, řekla. "Ale myslím, že diktatura není řešením, ale problémem... Obávám se, že extremistické síly chtějí dvouleté období, kdy budou moci rozšířit svůj vliv, vytlačit NATO z Afghánistánu a dostat Pákistán pod kontrolu. Pokud se jim to podadří, celý svět bude čelit velmi nebezpečné situaci," dodala Bhuttová".

Expremiérka 18. října přiletěla do Pákistánu po osmiletém exilu. Hned první den se ale její příznivci, kteří ji vítali v počtu desítek tisíc, stali terčem pumového atentátu zřejmě z řad islámských radikálů. Zahynulo 140 lidí a stovky dalších byly zraněny. Dnes odjela Bhuttová z letiště v Karáčí domů za doprovodu policejních vozů. Více ZDE.

Státní televize uvedla, že nadále bude fungovat vláda i celostátní a provinční parlamenty. Ve státních televizních a rozhlasových stanicích jsou ale rozmístěny polovojenské jednotky. Většině soukromých zpravodajských kanálů bylo podle agentury Reuters znemožněno vysílání.

Spekulace o tom, že by prezident mohl vyhlásit výjimečný stav či stanné právo, v zemi kolovaly od prezidentských voleb, v nichž na začátku října Mušaraf obhájil svůj mandát.

Analytici spekulovali o tom, že by se Mušaraf mohl pokusit výjimečným stavem zvládnout rostoucí násilnosti a nepokoje, které panují především na severozápadě země. V této oblasti je silný vliv ozbrojenců napojených na bývalé afghánské vládní hnutí Taliban a na teroristickou síť Al-Káida. Od července bylo při násilnostech spojených s islámskými ozbrojenci zabito téměř 800 lidí a policie zaznamenala nejméně 23 sebevražedných pumových útoků.

Vyhlášení výjimečného stavu již kritizovali představitelé některých zemí, včetně spojenců Islámábádu. Americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová označila poslední vývoj v Pákistánu za nežádoucí a odporující demokratickému procesu. Washington podle ní "nová mimořádná ústavní opatření" nepodporuje a doufá, že je Pákistán nadále odhodlán uspořádat do ledna svobodné a spravedlivé parlamentní volby.

Britské ministerstvo zahraničí v sobotu vyjádřilo "vážné znepokojení". Sousední Indie vyzvala pákistánské vedení k rychlé obnově normálního stavu a demokracie.

Foto: ČTK