Pákistánské hádanky
25.10.2007 13:24 Analýza
Vážné pochyby se vznášejí nad snahou Pákistánu o návrat k demokratické formě vlády. Neschopnost zvládnout militantní hnutí se stává stále zjevnější, což jasně ukázal atentát na významnou disidentku Bhuttovou.
Sebevražedné atentáty na političku Beanzír Bhuttovou (54) při jejím návratu z osmiletého exilu pouze podtrhy celkovou situaci v Pákistánu. Vypadá to, že vláda není schopná udržet pod kontrolou extremisty ani si vynutit dodržování zákonů uvnitř Pákistánu.
Oněch 133 mrtvých při návratu Bhuttové 19. října přidalo další argument týdeníku Newsweek International, který označil Pákistán za nejnebezpečnější zemi na světě.
Usáma bin Ládin tu prý má všechno, co si může přát. Politickou nestabilitu, radikální islamisty, hojnost mladých protizápadních rekrutů, odlehlá místa pro výcvikové tábory při severní hranici s Afghánistánem a přístup k nejmodernější elektronice.
„Pákistánští vůdci stvořili islamistické monstrum, které teď téměř beztrestně operuje po celé zemi," obviňuje vládu za současnou situaci Newsweek International.
V minulosti totiž sama pákistánská zpravodajská agentura ISI (Inter-Services Intelligence) vyzbrojila a vycvičila mnoho z militantních skupin, které teď ohrožují stabilitu země a celé oblasti. Tyto výtky směřují k vyzbrojování afghánských Talibů nebo ozbrojenců operujících v indickém Kašmíru.
Pákistán se často snažil ovlivnit vnitřní vývoj sousedních zemí pučem nebo dokonce atentáty na zvolené vůdce. Velmi aktivní ISI se však nyní musí potýkat se situací doma.
Za osm let vlády generála Parvíze Mušarrafa (64) armáda značně rozšířila okruh působnosti. Silný vliv Mušarrafových ozbrojených sil je znát jak v soukromém sektoru, tak v civilní společnosti.
Pákistán je podle listu Financial Times na rychlé cestě stát se zhrouceným státem (failed state). Militantní hnutí rozšiřují svá pole působnosti z historických kmenových oblastí blíž k mocenským centrům ve městech, jako jsou Lahore, Islámábád a Karáčí.
Ačkoliv je Pákistán spojencem USA v protiteroristickém tažení, sama armáda a výzvědné služby někdy odmítají proti teroristům bojovat. Vinu na tom nesou dlouhodobé vazby s dřívějšími spojenci a nechuť přijmout americký boj za vlastní.
Podle analytiků již začíná pákistánská nestabilita podrývat snahy Spojených států v Afghánistánu. Barmett Rubin, expert Newyorské univerzity na jižní Asii, v rozhovoru pro Rádio svobodná Evropa řekl: „Afghánistán a Pákistán začínají čím dál tím víc fungovat jako jednotný, úzce provázaný politický systém."
„Abychom byli úspěšní v Afghánistánu, musíme dělat úspěšnou politiku v Pákistánu," prohlásil americký ministerský náměstek pro politické záležitosti Nicolas Burns podle analytického webu cfr.org.
Ani tlaky USA na dohodu mezi Bhuttovou a Mušarrafem by nemusely podle deníku Wall Street Journal vyústit ve svobodné a demokratické volby. Už Mušarrafovo odmítnutí k volbám připustit bývalého premiéra Naváze Šarífa (57) vyvolalo o demokratičnosti voleb pochyby.
Podle listu Wall Street Journal by ani při účasti Bhuttové a Šarífa nemusely být volby demokratické. Jak Pákistánská lidová strana (PPP) Bhuttové, tak Šarífova Pákistánská muslimská liga (PML) jsou „notoricky zkorumpované a spravované jako osobní hájemství". To by mohlo pokoušet Mušarrafa, aby manipuloval s volebními výsledky.
Ve Spojených státech stále více roste znepokojení z vývoje v zemi, do které od roku 2001 investovaly přes deset miliard dolarů (200 miliard Kč). Mohlo by se stát, že si USA najdou méně kontroverzního spojence, než je Mušarraf.
Na fotografii: (1) Pákistánští vojáci v obranné pozici v horách, 24. říjen 2007; (2) Ozbrojenci hlídající rezidenci Bhuttové v Lakarně, 25. říjen 2007; (3) Policisté odnášejí raněného po výbuchu v davu vítajícím Bhuttovou, 18. říjen 2007; (4) Lidé zapalují svíčky za zesnulé při útku na dav vítající Bhuttovou, 21. říjen 2007
Foto: AP
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.