Rusko 2008: impérium vrací úder

Není to ani deset let, kdy po Rusku neštěkl ani pes. Ropa byla levná a příležitostný opilec Jelcin nikoho nevzrušoval. V minulém roce však nově sebevědomé Rusko vrátilo západu v Jižní Osetii s velkou parádou kosovský políček a s cenou ropy nad sto dolarů za barel si mohlo dovolit smělé zbrojní plány.

Ruský vzestup v novém tisíciletí si lze snadno spočítat. Cena ropy v roce 1992: šestnáct dolarů za barel. Na počátku roku 2008 už to bylo dolarů devadesát. Útoky na ropovody v Nigérii, či nestabilita v Iráku vyhnaly tuto strategickou surovinu až ke 150 dolarům za barel. Ke konci roku však ceny spadly pouze ke čtyřiceti dolarům, což dává ruskému boomu chmurnější vyhlídky.

Rusko znovu čekají těžké časy. Udrží zbrojení?

Rusové se opět tlačí na „zadní dvorek" USA

Stojí ruský medvěd na hliněných nohou?

Medveděv: Po Gruzii prioritou modernizace armády

Blíží se nové závody ve zbrojení?

Rusům už dezertuje "jen" pět tisíc branců

Pentagon: Rusko posiluje svůj jaderný arzenál

Plynová chapadla Gazpromu omotávají Evropu

Postputinovské Rusko se přiblížilo hranici (nebo už je za ní, podle přepočtů), kdy vydá na zbrojení stejně jako Sovětský svaz. V příštích dvou letech mají výdaje na obranu Ruské federace dosáhnout 40,5 miliardy dolarů (729 miliard KČ) v roce 2009 a 45,5 miliardy dolarů (819 miliard Kč) v roce následujícím. Mohutný a těžkopádný kolos ruské armády by navíc měl v příští dekádě projít nákladnou restrukturalizací a modernizací. Válka v Gruzii totiž jasně ukázala na závažné nedostatky v organizaci, či logistice a Rusko si může ještě gratulovat, že válčilo s ministátem.

Kosovský políček oplacen. Rusko si na Kavkaze napravilo pošramocenou reputaci velmoci, když Západu ukázalo, že tato oblast spadá pod sféru vlivu Moskvy. Ani Spojené státy, NATO, či Evropská Unie malé Gruzii nijak nepomohli. Michail Saakašvili se 7. srpna nechal vylákat provokacemi ke konfliktu, který nemohl vyhrát. Krátká válka skončila o osm dní později porážkou gruzínských sil a příměřím. Rusové si však ještě několik dní dávali záležet, aby Gruzii znovuvyzbrojení trvalo ještě dlouho.

Jižní Kavkaz se opět ocitl na pokraji války

Gruzie ve válečném stavu. Bojuje i Abcházie

Rusové odmítli příměří. Postupují směr Tbilisi

Tragédie a nejistota jsou v Kodori denním chlebem

Jak na Kavkaz? Unie se nemohla dohodnout

Kavkazská noční můra opět ožívá

Rusko si diktuje podmínky míru

Senátor Štětina: Rusko světu lže, vyhrálo informační válku

Rusko: za Gruzii bojovali ve válce i "žoldáci" z NATO

EU prý žádné sankce proti Rusku nepřijme

Studená válka? Berlín s ruským medvědem čile mluví

V gruzínsko-ruské válce páchaly zločiny obě strany

Jak Sarkozy odvrátil Putinův útok na Saakašviliho rozkrok

Gruzínci přistoupili na hru Jihoosetinců a nechali se srážkami vyprovokovat k všeobecnému útoku na tuto odštěpeneckou provincii. Rusko pohrozilo, že bude bránit separatisty silou, čehož se gruzínský prezident Saakašvili nezalekl a učinil strategickou chybu. Nechal ruské jednotky, které byly podle některých zdrojů již připravené za hranicemi v kolonách, aby vstoupily do Jižní Osetie.

Zablokování nebo odpálení tunelu Roki, který spojuje Jižní Osetii s Ruskem, by znemožnilo ruským silám přístup do regionu. Gruzínci ale potřebovali udržet tunel otevřený, aby jím Jihoosetinci mohli utíkat na sever. Tato strategická chyba v podstatě rozhodla válku. Gruzíncům se nepodařilo rychle obsadit Cchinvali, hlavní město Jižní Osetie, a Rusové mohli díky ohromné přesile slavit vítězství.

Rusové slavili i na diplomatické frontě. Zpočátku sice Evropská Unie i NATO ohlašovaly zmrazení vztahů a různé jiné postihy, neuplynulo však ani půl roku a vše je na nejlepší cestě k plné normalizaci. A válečné oběti? Oficiálně je to 425, civilistů i vojáků na obou stranách.

Rusové si letos v březnu zvolili nového prezidenta. Dmitrij Medveděv se usídlil v Kremlu a snad jen snílek by mohl očekávat nějaké výrazné změny, či snad pozápadňování bohatnoucí velmoci. Medveděvův první rok ve funkci neznamenal změnu kurzu. „Excar" Putin vše sledoval z premiérské pozice a dál posiloval svůj kult osobnosti.

Sebevědomé Putinovské Rusko „dostalo" 2. března letošního roku nového muže na prezidentskou pozici. Vítěz voleb byl předem jasný. Dmitrij Medveděv dostal do voleb plnou podporu kremelského vládce Vladimira Putina, jenž ustoupil na méně významnou funkci premiéra. Medveděv nakonec získal přes 70 procent hlasů, ještě větší podporu, než svého času Putin.

Volby v Rusku: sen careviče Medveděva se naplňuje

Volby v Rusku v plném proudu - potěmkinovská demokracie

Zničili milion volebních listků, ale ne Medveděva

Dva carové přebírají velkou ruskou říši

Rusko: pozoruhodný parlament, oligarchové alias proletáři

Ruští zázrační léčitele a čarodějové bez reklamy?

Prvním domácím zvířetem na Rusi je kastrovaný kocour

Nic k smíchu: karikatury Putina

Medveděv a Putin u krajanů rekordně populární

Zaříkávač koní. Další Putinova metamorfóza

Nebojsa Putin zachránil televizní štáb před tygrem

První a druhý muž Ruské federace se pouze prohodili. A většině jejich poddaných to nevadí. Jsou spokojeni s nastoleným systémem a obnovující se slávou a mocí své vlasti. Demokracie? Děkujeme, viděli jsme za Jelcina. Nechceme. Pokud obliba carovi Putinovi a carevičovi Medveděvovi vydrží, mohli by se u kormidla udržet i dalších dvacet let, zákonodárci totiž v prosinci prodloužili prezidentský mandát na šest let a v Rusku se mohutně spekuluje, jak a hlavně kdy se oba muži v Kremlu opět vystřídají.

Mezitím si na premiérském postu Vladimir Putin stále buduje image neohroženého muže činu. Letos do jeho sbírky přibyl lovec tygrů a zaříkávač koní. Ruské mládeži předal i něco ze své moudrosti. Vydal totiž DVD s názvem Naučte se džudo s Vladimírem Putinem. Na jednom místě vysvětluje princip džuda: dosáhnout nejlepšího výsledku vynaložením malé, ale efektivní energie. Kompromisy a ústupky jsou povoleny, ale pouze v jediném případě - je-li to dobré pro vítězství.

Foto: Reuters, AP