Nespokojená ruská armáda jde proti reformám Kremlu

O víkendu mašírovaly Moskvou tisíce vojáků. Diváci mohli obdivovat i nové rakety protivzdušné obrany S-400 Triumf či mobilní strategické raketové systémy Topol-M. Armáda sice ukazuje svaly, v hloubi je však rozčarovaná dalekosáhlými reformami, jež požaduje Kreml.

Dávno opožděné reformy míří na nákladnou, špatně vyzbrojenou armádu sovětského stylu. Z ní by se měla v budoucnosti stát kvalitně vybavená a mobilní síla schopná vyhrát moderní válku. Změna dostala hybnou sílu po srpnové válce s malinkou Gruzií. Tehdy, i když po rychlém vítězství, se ukázaly mnohé nedostatky a slabiny ruské vojenské moci.

Reforma systému se však nerodí snadno. Rezignace několika vysokých generálů a odvolání šéfa vojenské rozvědky (kritizoval reformy) ukazuje, jak hluboko je zastaralý systém zakořeněný.

ČTĚTE TAKÉ: Ruské MiG-29 do šrotu? Třetina jich nesmí létat
                        Rusko znovu čekají těžké časy. Udrží zbrojení?
                        Stojí ruský medvěd na hliněných nohou?

„Vojáci jsou už ze své podstaty rigidní a staví se proti jakýmkoliv změnám," vysvětluje Ruslan Puchov, ředitel Ruského centra pro analýzu strategií a technologií.

Uplynulou neděli viděla Moskva grandiózní přehlídku devíti tisíc vojáků, těžké techniky i letectva. Rusko sice rádo ukazuje svou moc, ale mnozí důstojníci si stále pamatují na strmý pád mezd a prestiže, který přišel s koncem Rudé armády.

O reformách se mluví již od druhého prezidentského období Vladimira Putina. Analytici i armádní zaměstnanci nicméně nemohou pochopit, proč přichází právě nyní. Nejdrastičtější „generálka" ozbrojených sil od druhé světové války v době krize?

„Reforma má rozumný základ, ale v Rusku jde i to, že plán je vždycky skrytý," říká Puchov. „Ukryli ho před veřejností a to je velká chyba, protože teď nemají žádnou podporu. A reformu nepodporují ani elity. V kontextu ekonomické krize můžeme říci, že tenhle úkol je v podstatě téměř nemožný."

Otevřená konfrontace s Kremlem je však nepravděpodobná.

Důstojníci na šikmé ploše

Ministr obrany Anatolij Serďukov, jenž si užívá podporu prezidenta, chce snížit stavy armády o sto tisíc mužů. Z nynějšího 1,1 milionu vojáků na jeden milion. Lidí s vyšší hodností pak bude muset, po důkladných zkouškách, odejít polovina, až 150 tisíc.

Přísně vertikální struktura sovětského velení má být nahrazena třístupňovou v níž budou hrát hlavní roli mobilní a pohotovostní brigády s pokročilým systémem rozhodování.

Mnozí se nicméně obávají, že Serďukovovy reformy přinesou nové těžkosti. „Snaží se vyhodit lidi, aniž by jim zajistili bydlení nebo náhrady," zlobí se podplukovník, jenž si nepřál být jmenován kvůli citlivosti celé záležitosti. „Ti, kteří mají odslouženo méně než deset let, jsou vyhazováni. Ti, kdo odsloužili deset až dvacet let, mají na výběr: buď ‚odejít z vlastní vůle‘ nebo se přesunout na Dálný východ."

Někteří sociologové se obávají, co přijde, až si desetitisíce propuštěných vojáků budou hledat práci. Ekonomika v krizi mnoho příležitostí nenabízí. Když se rozpadl Sovětský svaz, mnoho důstojníků bez práce si našlo cestu do válkou zmítané Jugoslávie. Stali se z nich žoldáci.

„Těžké podmínky by mohly některé z vyhozených přinutit, aby se připojili k podsvětí," obává se Alexander Chramčikin, hlavní analytik moskevského Institutu pro vojenské a politické analýzy.

Obnažené slabiny

Serďukov v březnu mluvil na výroční konferenci ministerstva obrany o prioritě Ruska: zajistit bojovou připravenost strategických jaderných sil a vzdušné obrany, zatímco se zbytek armády zmodernizuje.

Ministr obrany však zdůraznil i některé nepohodlné pravdy o ozbrojených složkách největší země světa.

Moderní zbraně nyní tvoří pouhých deset procent veškerého vojenského vybavení. To by se mělo do pěti let zvýšit na třicet procent a v roce 2020 už by nové zbraně mělo mít sedmdesát procent ruských vojáků.

Také válka v Gruzii odhalila vážné nedostatky: zastaralé komunikační zařízení, špatnou součinnost rozdílných typů jednotek a nedostatek průzkumných letounů podobných těm americkým.

S takovými problémy by zřejmě Moskva těžko vedla válku proti mocnějším protivníkům, než je malinká Gruzie se 4,5 miliony obyvatel. „Myslím, že výsledek takové války by byl smutný, protože použití jaderných zbraní je prakticky nereálné a bojovat bez nich by bylo hodně těžké," myslí si Chramčikin.

Foto: Reuters, ČTK/AP