Zakousnout se do housky s párkem je v ruské metropoli poslední dobou o trochu složitější. Nový moskevský starosta vypověděl válku pouličním stánkům a ty začaly z ulic mizet.
Pohroma pro stánkaře začala minulý měsíc, kdy nový šéf metropole Sergej Sobjanin vyrazil do ulic na neohlášenou inspekci. Nepořádek okolo pouličních stánků u stanice metra Ulice roku 1905 jej natolik rozzlobil, že vzápětí vyhodil šéfy dvou městských čtvrtí. Ostatní funkcionáři si o to více vzali k srdci starostova slova, že městský obchod má vypadat "civilizovaně", stánky nemají bránit výhledu na pamětihodnosti, překážet rozšiřování silnic ani stát příliš blízko u vchodu do stanic podzemky.
Už o pár nocí později jeřáby začaly kiosky odstraňovat, navzdory protestům jejich majitelů. Za oběť zatím padlo na 500 stánků, asi 15 procent z dosavadního množství, a další mají následovat. Podle hlavního hygienika Gennadije Oniščenka sanitární normy neplní 770 stánků.
Zmizela už třetina ze 150 kiosků sítě Stardog!s, nabízejících kolemjdoucím hotdogy, ubývá i stánků s nabídkou pečených brambor či palačinek se sladkou a slanou náplní. Úřady se pustily do bourání s takovým elánem, že starosta o pár dní musel nařídit vrátit alespoň novinové kiosky zpět.
"Kde zrušili stánky, tam teď parkují auta. Osobně nemusím ani jedno," řekl ČTK jeden z Moskvanů v okolí Běloruského nádraží. Dělníci zde nyní rozebírají i zděné stánky, kde se až dosud prodávalo pečivo, noviny, tabák či květiny. "To víte, nový starosta... Bouráme, aby se dala rozšířit vozovka," vysvětlil jeden z pracovníků.
Obchodníci se bouří: stánky prý nikomu kromě "nového koštěte na radnici" nepřekážejí, ale nabízejí zboží, které lidé potřebují. A také se ptají, kde zůstaly starostovy dřívější sliby, že pomůže drobnému podnikání.
"Stánek jsem si pronajal před lety. Teď zkusím začít někde jinde," smutně říká jeden z prodavačů, přistěhovalec ze Zakavkazska.
Obchod v Moskvě, podobně jako stavebnictví či úklid, závisí na pracovních silách z ciziny. Podle údajů Světové banky Rusko s 12,5 milionu cizích pracovníků zaujímá druhou příčku světového žebříčku, po USA (42 milionů) a před Německem (necelých 11 milionů), což může postavit stereotypy o ruské xenofobii do trochu jiného světla.
Jinou otázkou je ale složení těchto sil a jejich pohyb; během krize Rusko opustilo na 11 milionů migrantů, zatímco USA jen 2,4 milionu, tedy šest procent, Německo necelá třetina a Francii čtvrtina gastarbeiterů.
Kampaň proti pouličním stánkům podle federace migrantů nyní ohrožuje na sedm tisíc pracovních míst. Tito prodavači by měli dostat čas, aby si mohli najít jinou práci. Radnice si však už bere na mušku další terč: tržiště a tržnice.
Důsledkem je růst cen za pronájem obchodních ploch v okolních domech; na okraji Moskvy o pět až deset procent, v centru metropole až o pětinu. Ceny ročního pronájmu metru čtverečního se v přepočtu pohybují mezi devíti tisíci až 72 tisíci korunami podle atraktivity místa.
Nové tažení možná nebere zřetel jen na estetické hledisko. Pouliční obchod je podle spolupracovníka bývalého starosty Olega Mitvola i pevnou součástí moskevské korupce. Mitvol v listu The Moscow Times odhadl, že průměrný kiosek měsíčně vydělá na 200 tisíc rublů (asi 116 tisíc Kč). Až třetinu z této sumy inkasují úplatní úředníci, kteří rozhodují o dalším osudu stánku.