Strategicky důležitý Tádžikistán ničí krize v Rusku

Tisíce kilometrů od domova na stavbě ve vzdálené Moskvě se manžel paní Rachimy snaží vydělat dost peněz, aby uživil svoji rodinu v Tádžikistánu. Koncem loňského roku přišel o zaměstnání, když Rusko postihla světová finanční krize. Svoje děti neviděl už rok. A teď už si vůbec nemůže dovolit letět domů.

"Snažíme se jen přežít," říká Rachima Vosirovová, matka čtyř dětí, a obchází stánky na tržnici v Dušanbe, kde by našla něco cenově přijatelného k jídlu.

ČTĚTE TAKÉ: Tádžické ženy běžně kupují a prodávají děti 
                        Tádžikistán: odlehlý kout na frontě drogové války

"Můj muž mi letos poslal jen 150 dolarů," stěžuje si a dodává, že byl zvyklý vydělávat měsíčně 1400 až 1700 dolarů, což je obrovská suma ve srovnání s průměrnou měsíčním mzdou v Tádžikistánu 70 dolarů (přes 1400 korun). Manželé, kteří jsou od sebe vzdáleni 3000 kilometrů, symbolizují situaci milionů tádžických rodin ve zbídačelé republice. 

Tádžikistán, stíhaný chudobou, bující zločinností a nyní i hroutícími se příjmy, by mohl zkrachovat jako stát, což by byla rána pro Západ, který ho považuje za novou tranzitní cestu pro zásobování amerických jednotek bojujících v sousedním Afghánistánu.

Pokud se spoléháte na Tádžikistán, máte vážné potíže

"Když se mezinárodní společenství musí spoléhat na Tádžikistán a brát ho jako spolehlivého a produktivního spojence, potom je Afghánistán ve vážných potížích," uvedla minulý týden nevládní organizace Mezinárodní krizová skupina (ICG). 

"Tádžikistán není zdaleka baštou boje proti šířícímu se extremismu a násilí z Afghánistánu, naopak vypadá stále více jako jeho jižní soused - slabý stát, kterému chybí vedení. V nejhorším případě vládě hrozí i sociální nepokoje."

ČTĚTE TAKÉ: NATO se dohodlo na přepravě do Afghánistánu po zemi

Zhruba milion Tádžiků, tedy polovina pracovních sil sedmimilionového národa, pracuje v zahraničí, hlavně v Rusku. Loni se peníze, které poslali domů, rovnaly 43 procentům hrubého domácího produktu Tádžikistánu, ale v lednu to kleslo v meziročním srovnání o pětinu.

Skutečnost, že Tádžikistán leží na hlavní pašerácké cestě, po níž se pašují drogy z Afghánistánu do Evropy, situaci moc nepomáhá.

Na rozdíl od ostatní ekonomiky pašování drog vzkvétá, vytváří další riziko nestability v zemi, která se stále ještě nevzpamatovala z krvavé občanské války v 90. letech.

Vláda se obává, že tisíce nezaměstnaných by se mohly náhle vrátit zpět do vlasti, která není schopna dát jim práci. "Vláda se o nás nestará," zlobí se pětačtyřicetiletý Samir, který se loni vrátil z Ruska poté, co ztratil zaměstnání řidiče. "Starají se jen o to, jak získat co nejvíce peněz na stavbu luxusních domů a nákup aut Lexus."

Oficiální nezaměstnanost 2,1 procenta analytikové berou jen málokdy v potaz, protože jsou do ní zahrnuti jen ti, kdo se dobrovolně registrovali u úřadů, a to je neznatelná část společnosti.

"Místní trh nemůže absorbovat očekávaný příliv pracovních sil," říká šéf výzkumného ústavu při ministerstvu práce Pulat Pulatov. "To vytváří riziko růstu zločinnosti, jako jsou krádeže a rabování, protože lidé potřebují nakrmit rodinu." 

S výjimkou peněz, které posílají Tádžikové ze zahraničí, jediným dalším zdrojem celostátních příjmů je státní hliníkárna TALCO, ale její role klesá, protože za krize světové ceny hliníku klesly na sedmileté minimum. Krize snížila ekonomický růst na tři procenta z původně odhadovaných sedmi procent. 

Rachima říká, že její manžel by měl zůstat zatím v Moskvě a nechat se najímat na krátkodobé práce, aby pomohl rodině přežít. "Moc nám chybí. Ale nemáme jinou možnost."

Foto: Reuters