Ázerbájdžán odsoudil sobotní dohodu o normalizaci turecko-arménských vztahů s odůvodněním, že ještě nebyl vyřešen spor mezi ním a Arménií o Náhorní Karabach - Armény obývanou enklávu na ázerbájdžánském území.
Předseda turecké vlády Recep Tayyip Erdogan zase prohlásil, že arménské stažení z Náhorního Karabachu by napomohlo schválení sobotní dohody tureckým parlamentem. Ratifikace v Ankaře i v Jerevanu je podmínkou vstupu dohody v platnost.
ČTĚTE TAKÉ: Otevírá se hranice pod Araratem, zapadlé kouty ožijí
Turecko a Arménie dohodu se zpožděním podepsaly
Ázerbájdžánské ministerstvo zahraničí v prohlášení uvedlo, že "normalizace vztahů mezi Tureckem a Arménií před stažením arménských sil z okupovaných ázerbájdžánských území je v rozporu se zájmy Ázerbájdžánu a vrhá stín na bratrské vztahy mezi Ázerbájdžánem a Tureckem".
Ázerbájdžán podle prohlášení také soudí, že otevření turecko-arménské hranice, které dohoda předpokládá, "zpochybňuje architekturu míru a stabilitu v oblasti".
Náhorní Karabach je předmětem ostrého sporu mezi Armény a Ázerbájdžánci už od konce 80. let minulého století. Během ozbrojeného konfliktu v letech 1988-1994, který si údajně vyžádal 30 tisíc mrtvých, se Arméni z Náhorního Karabachu s podporou Arménie zmocnili kontroly nad tímto územím. To teď Ázerbájdžán považuje za okupované. Všechny pokusy o dosažení dohody mezi oběma zeměmi byly neúspěšné.
V pozadí je otázka národnostní i náboženská - v Arménii převládá křesťanství, v Ázerbájdžánu islám. Turecko je po této stránce i po stránce jazykové Ázerbájdžánu blízké a na znamení jeho podpory ve sporu o Náhorní Karabach také v roce 1993 přerušilo diplomatické styky s Arménií. S tou navíc vede desítky let dlouhý spor kvůli tureckým masakrům Arménů za první světové války. Sobotní dohoda znamená v tomto ohledu významný posun.
Turci počkají na stažení z Karabachu
Turecký premiér Erdogan dnes ale upozornil, že o tom, zda bude dohoda uplatněna, nebo ne, rozhodne parlament a že Turci nebudou na dohodu pohlížet příznivě, dokud se Arménie z ázerbájdžánského území nestáhne.
Dnešní turecký tisk dohodu většinou uvítal, ale upozornil, že na cestě k jejímu uplatnění je ještě na obou stranách mnoho překážek. "Všichni vědí, že schválení dohody v tureckém parlamentu je spojeno s dohodou s Arménií o budoucnosti Náhorního Karabachu," napsal list Radikal. Deník Ülkü Cakirözer zase soudí, že arménský parlament dohodu neschválí, jestli mu vláda "nedá záruky, že nebude oslabena teze o genocidě".
Arménie - a s ní i některé další země - považují za genocidu zmíněné vraždění Arménů za první světové války. Turecko označuje tehdejší oběti za oběti války a termín genocida odmítá. Obě strany se rozcházejí i v odhadech počtu mrtvých - podle Arménie jich bylo půldruhého milionu, podle Turecka 300 až 500 tisíc.
Tento spor na poslední chvíli ohrozil i sobotní podpis dohody v Curychu a způsobil jeho tříhodinový odklad. Arménská strana měla totiž námitky proti formulacím prohlášení, které chtělo Turecko přednést po podpisu a které obsahovalo pasáž o někdejší tragédii. Spor urovnávala americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová, která kvůli podpisu spolu s kolegy z Francie a z Ruska do Curychu přiletěla.
Na roli USA při dosažení dohody dnes poukázal turecký nacionalistický list Yeni Cag, který dokument odmítl jako "vzdání se Arménii pod nátlakem Spojených států".
Foto: ČTK/AP, Reuters, Ministerstvo obrany Republiky Arménie
