Podaří se Bidenovi urovnat Trumpem poškozené transatlantické vztahy? Budou Evropa a Spojené státy schopny rozšířit své partnerství nad rámec obchodních vztahů? Podaří se USA a Evropě vytvořit vzájemně kompatibilní strategie pro vypořádání se s Čínou a Ruskem? Transatlantickou spolupráci v poslední době provází celá řada výzev, které zpomalují rozvoj vzájemných vztahů. Jejich řešení se věnuje již tradiční mezinárodní konference Výzvy pro transatlantické vztahy. Sledovat ji můžete 17. června od 10:00.
Letošního ročníku konference, kterou pořádá Institut pro politiku a společnost, Evropské liberální fórum a Nadace Friedricha Naumanna,se zúčastní například premiér Andrej Babiš, vicepremiér Karel Havlíček, místopředsedkyně Evropského parlamentu Dita Charanzová, šéfredaktor Financial Times pro Evropu Tony Barber, bývalý poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Mark Pfeifle nebo také armádní generál ve výslužbě Petr Pavel.
Videostream označený značkou PROTEXT VIDEO není součástí zpravodajského servisu ČTK, jde o komerční prezentaci zadavatele.
Panel A - Ekonomická dimenze
Světová ekonomika zažila nejzávažnější propad za celá desetiletí, a to zejména v důsledku nepřetržitých vln uzavírání hranic států a omezování pohybu jejich občanů. Kromě dopadů pandemie covid-19 byly transatlantické vztahy ovlivněny americkou politikou Donalda Trumpa charakterizovanou přístupem "Amerika na prvním místě", dopady brexitu a neslučitelnými přístupy EU a USA k Číně. V minulém roce se ekonomika Evropské unie propadla o téměř 7 %, zatímco HDP Spojených států amerických kleslo o 3,5 %. Obecně se předpokládá, že se ekonomika eurozóny vrátí do předkrizové úrovně v roce 2022. Jednání prezidenta Bidena naznačuje zájem Spojených států o znovuzapojení do dění v Evropě. Opatření, jako je posílení WTO nebo uchování TTIP, poukazují na Bidenovu vůli napravit škody způsobené jeho předchůdcem. Navzdory Bidenovým snahám o obnovení transatlantického obchodního a investičního partnerství se budou muset Spojené státy a Evropská unie shodnout na přístupu k Číně a pobrexitové Británii.
Způsobí samostatné obchodní dohody a strategické přístupy k Číně rozkol v zotavujících se vztazích Spojených států a Evropské unie? Zruší obě strany tarify přetrvávající z Trumpových obchodních válek? Jak budou EU a USA jednat s pobrexitovým Spojeným královstvím? Podaří se Bidenovi urovnat Trumpem poškozené transatlantické vztahy?
Panel B - Politická dimenze
Joe Biden zdědil po Trumpově administrativě zemi plnou vnitřních rozkolů. Zdá se, že stranická nevraživost je na historickém maximu. Dění ve Spojených státech je navíc ovlivňované událostmi typu nedávného útoku na Kapitol, BLM protesty a všudypřítomnými dezinformacemi. Kvůli tomu bude muset prezident Biden nejdříve vyřešit domácí nepokoje, než se půjde plně soustředit na zachraňování amerických mezinárodních vztahů. Biden již realizoval své přání navrátit Ameriku zpět do mezinárodního dění. Během svého prvního dne v úřadu podepsal patnáct exekutivních příkazů zahrnujících opětovné zapojení Spojených států do pařížské dohody či Světové zdravotnické organizace. Avizoval rovněž návrat k jaderné dohodě s Íránem a ukončení zákazu cestování z několika muslimských zemí do USA. Nicméně, nedávné rozhodnutí Evropské unie usilovat o unilaterální dohody s Čínou jde přímo proti přání Bidenovy administrativy uzavřít partnerství pro západočínské obchodní a politické vztahy. Z toho důvodu je takovéto nezávislé kroky možné vnímat jako působící proti snahám prezidenta Bidena oživit transatlantické vztahy a také jako hrozbu pro budoucí zahraniční politiku týkající se jihovýchodní Asie.
Budou Evropa a Spojené státy schopny rozšířit své partnerství nad rámec obchodních vztahů? Dojde ke spolupráci v oblasti nově vznikajících technologií? Dokáže se EU s USA dohodnout na regulačních mechanismech přijatelných pro obě strany?
Panel C - Bezpečnostní dimenze
I přes koronavirovou pandemii nezmizely tradiční bezpečnostní hrozby, mezi které patří například regionální ambice Číny, Ruskem šířené dezinformace a kybernetické útoky, regionální konflikty, terorismus či vzestup pravicového extremismu. Kromě bezpečnostních rizik v Asii čelí Evropská unie také korupčnímu jednání podél svých hranic, které může ohrozit stabilitu migračních toků a bezpečnost žadatelů o azyl. Příslib prezidenta Bidena posílit NATO ujistil členské státy EU a NATO o závazku Spojených států vůči transatlantickým vztahům. I když je stále příliš brzy na zhodnocení skutečných dopadů Bidenovy politiky, jeho záměry a dosavadní kroky jsou slibné.
Bude politika návratu USA do mezinárodního dění dostatečně kompenzovat ztráty vzniklé během vlády Trumpovy administrativy? Podaří se USA a Evropě vytvořit vzájemně kompatibilní strategie pro vypořádání se s Čínou a Ruskem?
