Pomoc nejchudším
Armáda spásy: V ČR chybějí ambulance pro lidi bez domova

V Česku chybějí ambulantní zdravotní centra pro lidi bez domova, varovali představitelé Armády spásy. Podle nich zůstaly vládní plány ohledně zdravotní péče o bezdomovce jen na papíře. V zemi žije na třicet tisíc bezdomovců, všichni trpí nějakým zdravotním neduhem a péči by potřebovali, uvedli zástupci občanského sdružení. Podle nich dosud nevznikla například ani centra duševního zdraví, kde by pomoc našli také bezdomovci. Péče o bezdomovce stále není zařazena ani do výuky na lékařských fakultách.

Armáda spásy poskytuje ve třech ošetřovnách v Praze, Brně a Ostravě péči ročně pěti tisícům bezdomovců. Péči zajišťují i další charitativní organizace, bezdomovce s akutními obtížemi musí podle platného zákona ošetřit každé zdravotnické zařízení, praxe však bývá mnohdy jiná.

"Podle našeho přesvědčení chybí v Česku dostatečná zdravotní péče pro lidi bez domova. Jejich zdravotní stav se tím dál zhoršuje, protože neexistuje prevence ani léčení včas. Zůstávají pak v daleko horším stavu a potřebují možná i nákladnější péči, aby se z toho mohli dostat," řekl novinářům národní ředitel sociálních služeb Armády spásy Jan F. Krupa.

Ošetření v běžných ambulancích bývá pro bezdomovce problém, mnozí lékaři je v čekárnách neradi vidí, zápachem a vzhledem odrazují pacienty. Lékaři také přiznávají, že s bezdomovcem je víc práce, komunikace zabere víc času. V nemocnicích sice akutní případy vždy přijmou, problém nastává při propuštění s následnou péči, kterou bezdomovci na ulici nemají.

Podle praktické lékařky zaměřené na pouliční medicínu Andrey Pekárkové vyhledávají lidé bez domova péči hlavně s akutními či chronickými ranami, protože je nejvíc obtěžují, ať už bolestí, či zápachem. "Žádají léky na bolest, řešení zdravotního problému pro ně není v danou chvíli prioritou, jelikož zdraví je hodnota spojená s budoucností a ta je pro člověka bez domova vždy nejistá," vysvětlila.

Ambulance nejčastěji ošetřují bércové vředy, svrab, kožní infekce, léčí i pacienty s cukrovkou či epilepsií, téměř každému bezdomovci by podle Pekárkové mohla být přisouzena také psychiatrická diagnóza.

Zdravotní stav bezdomovců bývá horší kvůli špatnému stravování, v němž chybějí proteiny, vápník a vitaminy, naopak nadmíru v něm bývá alkoholu. Jejich imunita je tím oslabena. Mají nedostatek nezávadné pitné vody i vody k osobní hygieně. Bydlení v provizorních přístřešcích zvyšuje riziko žloutenky A, ale i popálenin a otrav oxidem uhelnatým. V zimě jim hrozí podchlazení a omrzliny, které vedou až k amputaci částí končetin.

Armáda spásy považuje za velký problém také nedostatek sociálně zdravotních pobytových zařízení pro lidi bez domova se zdravotním handicapem či sníženou soběstačností kvůli zhoršenému zdravotnímu stavu nebo demenci. V těchto dnech otevírá už třetí zařízení, domov Přístav v Moravskoslezském kraji. Cílem je otevřít tuto službu ve všech krajích a zřídit terénní ošetřovatelské služby ve všech městech, kde AS působí. Ve velkých městech by jejich součástí měla být také pojízdná ambulance, shrnul Krupa.