Hlasité zvuky
Běžný hluk má negativní vliv na činnost srdce a cév

Řev startujícího letadla, dunění těžkého nákladního automobilu, ječící siréna spěchající sanitky. Tyto běžné, ale hlasité zvuky, které nás budí v noci a dráždí ve dne, mohou mít citelné následky na naše kardiovaskulární zdraví, varují odborníci, které cituje list The Washington Post.

Přílišný hluk může zvýšit riziko srdečních chorob, jako je ischemická choroba srdeční, vysoký tlak a selhání srdce, uvádí nová studie zveřejněná odborným časopisem Journal of the American College of Cardiology.

Její autoři uvádějí, že hlasité zvuky nejen narušují spánek, ale mohou také vyvolat stresovou reakci, při níž se uvolňují hormony, které v průběhu času mohou poškodit srdce.

"Před deseti lety lidé říkali, že hluk je jen otravný. Ale nyní si myslím, že existují značné důkazy, že hluk může přispět ke vzniku nemocí, a to nejčastěji kardiovaskulárních chorob," řekl hlavní autor studie Thomas Münzel listu The Washington Post.

Výzkum neprokázal, že nadměrný hluk přímo způsobuje choroby. Ale jde o rizikový faktor pro vznik kardiovaskulárních chorob, stejně jako například vysoká hladina cholesterolu a obezita, dodal Münzel, který působí v kardiologickém středisku Univerzitního zdravotního centra Univerzity Johannese Gutenberga v Mohuči.

Ti, kdo jsou vystaveni hluku, který ve dne ruší při komunikaci a v noci budí ze spánku, mohou mít zvýšenou hladinu stresového hormonu, dodal Münzel. A to si s postupem času může vybrat daň na tělesné schránce v podobě zvýšeného cholesterolu, krevního tlaku a zrychleného srdečního tepu.

Podceňovaná hrozba

"Pokud to trvá roky, pak člověku hrozí ischemická choroba srdeční, infarkt, selhání srdce a arytmie," konstatuje Münzel. Podle něj může být dlouhodobé vystavení hluku spojeno s depresí a úzkostnými poruchami, stejně jako s problémy kognitivního rozvoje malých dětí.

Vědci nicméně připouštějí, že zkoumání spojení mezi přílišným hlukem a srdečními chorobami mohou komplikovat i další faktory. Například lidé, kteří žijí ve značně zalidněných oblastech, kde je zvýšená hladina hluku, jsou zároveň vystaveni většímu množství znečišťujících částic v ovzduší, což může rovněž způsobovat srdeční problémy.

Navíc lidé, kteří v těchto oblastech žijí, mohou mít nižší sociálně-ekonomické postavení než ti, kdo si mohou dopřát klidnější prostředí k životu. A to znamená, že nemusejí mít přístup ke stejně kvalitní zdravotní péči či zdravější stravě.

Přesto je hluk a to, jak ovlivňuje zdraví, faktorem, který nelze pomíjet, uvedl Steve Kopecky, profesor medicíny, který se specializuje na kardiovaskulární choroby na Klinice Mayo v americkém městě Rochester. "Myslím, že je to něco, čemu bychom měli v každodenním životě věnovat větší pozornost," řekl.

Světová zdravotnická organizace (WHO) označuje přílišný hluk za "podceňovanou hrozbu", která může způsobit poruchy spánku, horší výkony v práci i ve škole a poruchy sluchu. WHO doporučuje, aby hluk v ložnici nepřesahoval 30 decibelů, pokud má být spánek dostatečně kvalitní. Jedoucí auto přitom vydává průměrně hluk 70 decibelů, sbíječka 100 decibelů a startující letadlo 120 decibelů, uvádí stupnice hluku WHO.

"I když neexistuje žádný oficiálně stanovený práh, víme, že cokoli nad 60 decibelů může zvýšit riziko srdečních chorob," dodal Münzel. "Potřebujeme další výzkum, abychom stanovili, jaká délka vystavení se hlasitému hluku je škodlivá, ale víme, že riziko přichází s dlouholetým vystavením, nikoli v řádu dnů."