Čechů s alzheimerem rychle přibývá. Často to nevědí

V Česku žije 130 tisíc lidí trpících Alzheimerovou chorobou. Podle odborníků by se jejich počet mohl do roku 2030 zdvojnásobit. Přesto služby poskytované nemocným a péče o ně patří mezi zanedbané oblasti. Co by se mělo zlepšit? Na tuto i další otázky odpovídala v rozhovoru pro on-line deník TÝDEN.CZ Iva Holmerová z České alzheimerovské společnosti.

V Česku žije přes 130 tisíc pacientů trpící Alzheimerovou chorobou. Je péče, která je nemocným poskytována, dostatečná?

Já jsem přesvědčená, že zatím nikoliv. Jednak je problém v lékařské péči, protože někteří lékaři včas neodesílají pacienty na další vyšetření a nedochází ke včasné diagnóze, ale také zde chybějí služby, které lidé potřebují, když se onemocnění rozvine. Zejména na venkově je situace katastrofální. Navíc je v Česku situace bagatelizována, takže mnoho lidí, kteří mají potíže s pamětí, netuší, že by to mohlo být způsobeno závažným onemocněním.

Co to znamená pro rodinu, když jejich příbuzný onemocní?

Je to strašné břemeno. Mluvila jsem s pečující, která se 14 let starala o maminku z Ostravska, jež polovinu z toho času byla ve velmi těžkém stavu. Ta paní tomu věnovala všechno, přestala pracovat. Nakonec ale zjistila, že její okolí ji má za blázna, za někoho, kdo dělá něco zvláštního. Jako by to do této společnosti nepatřilo. Zjistila, že nemá započtenou dobu do důchodu, nemá šanci na odpočinek, když sama onemocnění, nikdo se o maminku nepostará. To pro pečující není dobré.

Dá se s Alzheimerovou chorobu vůbec žít šťastný život?

Ono se s tím dá žít šťastný život, protože když je diagnóza stanovena v časné fázi, tak léky dokážou pozastavit průběh onemocnění. To ale nebývá moc často. Navíc musí mít nemocný dobrou rodinu, která ho bude podporovat. V rámci Alzheimerovské společnosti máme zkušenost, že rodiny se mnohdy starají neuvěřitelně krásně, ale záhy jim dojdou síly, protože nemají žádnou podporu v okolí ani v obcích.

Některá občanská sdružení a Česká alzheimerovská společnost pořádají kurzy a semináře pro nemocné i pečující, na které je možné se obrátit.

Snažíme se dělat konzultace, pořádat kurzy, vydávat různé informační materiály, ale alzheimerovská společnost je malá a prostředky, které nám jsou ze strany státu poskytovány, se rok od roku zmenšují. Ale je třeba si uvědomit, že počet lidí bude narůstat, a je potřeba začít se o tuto problematiku více zajímat.