Lékaři a chytré knihy znají nepřeberné množství různých syndromů. Vybrali jsme pro vás pět z nich, o nichž jste možná nikdy neslyšeli. Příznaky těchto onemocnění bývají bizarní, někdy spíše hrůzné.
Ehlersův-Danlosův syndrom
První popis tohoto onemocnění se objevuje v Moskvě roku 1892, ale ocenění si za něj nakonec užívali nezávisle na sobě dánský dermatolog Ehlers a francouzský dermatolog Danlos. Jde o dědičné onemocnění s porušenou tvorbou kolagenu či jiné složky pojivové tkáně s nápadnou volností kloubů a neuvěřitelnou elasticitou kůže. Nejzávažnější forma nemoci pacientům zkracuje život, většinou je však "pouze" omezuje v některých aktivitách. Žádná léčba příliš nezabírá, osvědčil se ale vitamin C.
Capgrasův syndrom
Tento syndrom byl pojmenován po francouzském lékaři Jean Marie Josephu Capgrasovi, který ho roku 1923 popsal. Řadí se do skupiny tzv. bludných syndromů nesprávného určení totožnosti. Postižený je totiž přesvědčen, že osoby v jeho okolí (manžel/ka, příbuzní atd.) nahradili stejní dvojníci, kteří se za ně podvodně vydávají. Někdy dokonce může dojít k touze tohoto dvojníka zabít.
Angelmanův syndrom
Anglický název záhadami oplývajícího syndromu dříve zněl "Happy puppet" (Šťastná loutka), česká lékařská terminologie někdy používá název "Syndrom šťastného dítěte". Onemocnění popsal doktor Angelman, který si v šedesátých letech všiml několika dětských pacientů s velmi zvláštními projevy. Zpozoroval tehdy tuhou a nemotornou chůzi a absenci řeči. Děti se navíc nadměrně smály a trpěly záchvaty. Výskyt strašlivě vyhlížející nemoci je však velmi vzácný.
Syndrom zlomeného srdce
Zlomené srdce v důsledku smrti milované osoby nebo třeba rozchodu skutečně existuje. Tzv. tako-tsubo kardiomyopatie vzniká jako reakce na nějaký stresový podnět a je velmi ojedinělá. Charakteristické pro tuto kardiomyopatii je rozšíření hrotu levé srdeční komory. Naštěstí jde prý o vratný stav, který nezanechává doživotní následky.
Syndrom chodící mrtvoly
Cotardův syndrom patří mezi ty nejbizarnější ze všech. Jedinec, který jím trpí, se totiž domnívá, že je mrtvý. Ve vzácných případech může trpět halucinacemi a tvrdit, že je nesmrtelný. Často přichází na řadu i myšlenky, že mu chybí část těla nebo určité orgány. Dokonce prý cítí pach svého rozkladu.
