Česká republika se v míře plodnosti v roce 2015 vrátila na hodnoty z počátku samostatné existence. Za patnáct let pak tento ukazatel stoupl z 1,15 živě narozených dětí na každou matku na 1,57, uvádí nová zpráva evropského statistického úřadu Eurostat. V celé EU plodnost lehce vzrostla, žádná z členských zemí však není nad hranicí zachování populace.
Za tuto hranici se ve vyspělých zemích bere hodnota 2,1 dítěte na každou matku, přičemž maximem EU byla předloni francouzská hodnota 1,96. Například v předposledním Polsku byla plodnost pouze 1,32, poslední Portugalsko je na tom ještě o setinu hůře, avšak Eurostat zde uvádí, že jde pouze o odhad.
V roce 2001 bylo na úplném chvostu právě Česko, které se nyní nachází jen o jednu setinu pod unijním průměrem, když za sledované období zaznamenalo druhý největší nárůst. Na Slovensku plodnost také stoupla, a to z 1,2 na 1,4.
V ČR tak předloni podle údajů Eurostatu přišlo na svět 110 764 novorozenců, tedy o 900 více než o rok dříve. Podle údajů Českého statistického úřadu byl však počet úmrtí ve stejném roce ještě asi o 400 vyšší. V celé EU se pak podle Eurostatu za rok 2015 narodilo 5 103 milionu dětí - o 50 tisíc více než v roce 2001.
Eurostat ve své studii zkoumal také průměrný věk matek při prvním porodu. Česko se svými 28,2 roku není příliš vzdálené evropskému průměru 28,9 roku, nejdéle odkládají první dítě italské a španělské matky, které rodí v průměru ve 30,8 respektive 30,7 roku, na opačném konci spektra je pak Bulharsko (26,5) a Polsko (27,0).
