Porucha čtení je jednou z nejčastějších poruch učení, s nimiž se potýká stále více českých dětí. Projevuje se pomalým či chybným čtením, domýšlením si slov a špatným rozpoznáváním písmen. Dyslexie může být vrozená nebo získaná, pokud dojde k poškození mozku. Na téma původu této poruchy již vzniklo několik studií a tento týden se k nim přidala další, tentokrát se zajímavým zjištěním o spolupráci některých oblastí v našem mozku.
Dyslexii může mít podle vědců z Katolické univerzity v Lovani na svědomí nefungující spolupráce mezi mozkovými centry kontrolujícími sluch a mluvený projev, píše server Scientific American. Když se učíme číst, v našem mozku se utváří spojení mezi psanými symboly a složkami mluveného slova. Jenže jedinci trpící dyslexií si toto propojení zvuků, které při řeči vydáváme, se psanými symboly nedokážou příliš představit.
Komunikační šum?
Odborníci dlouho debatovali nad tím, zda vlastní význam zvuků žáci s touto poruchou nedokáží správně odhalit, nebo je tato schopnost neporušena a za vším stojí části mozku zpracovávající jazykové vjemy, které je zkrátka nedokážou správně uchopit.
Tým klinických psychologů pod vedením Barta Boetse analyzoval skeny mozků a odhalil, že problém u dospělých lidí s dyslexií není v samotné zvukové podobě jazyka, ale kvůli jejímu ztíženému zpracování. Podle vědců za to mohou právě nedostatky v komunikaci v mozku, jak uvedli ve vědeckém magazínu Science.
Během testování se dyslektickým jedincům pouštěly jednotlivé slabiky, jako "ba" nebo "da" a byla při tom snímána aktivita jejich mozku. K překvapení všech zúčastněných se signály v centrech mozku, která mají na starost mluvu a sluch, u dyslektiků lišily. Byly v nich totiž slabší a obě části mozku spolu také méně spolupracovaly, než je tomu u ostatních lidí. Aktivity těchto oblastí byly slabší i když dobrovolníci neplnily žádné úkoly.
Světlejší budoucnost
"Ze všeho tedy vyplývá, že dyslektici nemají zkreslené vnímání mluveného projevu, ale spíše jde o problém při výstupu. Takoví jedinci totiž nedokážou přijatí informace shromáždit a sami je reprodukovat během hlasitého čtení," vysvětlila zjištění neuroložka Guinevere Edenová z univerzity ve Washingtonu. Znalost tohoto mechanismu by v budoucnu mohla vést ke zlepšení výuky dyslektiků i přesto, že se testy konaly u dospělých jedinců.
Před půl rokem jsme také informovali o tom, že američtí vědci odhalili souvislost velikosti mozkového centra předávajícího informace o zvukové podobě slova s dyslexií. U předškolních dětí by ji tedy mohl odhalit sken mozku ještě dříve, než se naučí číst. Vědci testovali 40 dětí chystajících se k nástupu do školy a zjistili, že někteří z budoucích školáků mají smrštěnou tu část mozku, která zvukově zpracovává slova a jazyk.
