Pokud prsní implantát PIP působí ženě závažné obtíže, měla by zdravotní pojišťovna jeho vyjmutí zaplatit, i když si žena koupila nová prsa pro krásu. Nový implantát by si pak měla zaplatit sama. Ženám po rakovině prsu by pojišťovny měly zaplatit vyjmutí implantátu i novou náhradu. Potvrdil to ministr zdravotnictví Leoš Heger.
Zdůraznil, že diskuse s právníky a pojišťovnami ještě nejsou uzavřeny, řešení ale "krystalizuje" tímto směrem. "Na výkony, které si hradí pacientka, je záruka. Když se po vypršení záruční doby objeví komplikace, která je zdravotně závažná, což je případ těchto implantátů, pak už je to bráno jako normální onemocnění a vynětí nebezpečné věci z těla by měly hradit pojišťovny," řekl ministr.
V Česku dostaly 2000 žen francouzských implantátů PIP.
Přední český plastický chirurg docent Jan Měšťák radí v průběhu několika let výměnu všech těchto náhrad. Ženy mají chodit na pravidelná vyšetření ultrazvukem, pokud bude implantát v pořádku, je na operaci čas. Přednostně by se měly dát operovat ty, které potíže mají nebo u nichž je implantát poškozen.
Podle dostupných informací šlo asi v 70 procentech případů o operace kosmetické, které si ženy hradily. Ženám po rakovině vše platila zdravotní pojišťovna. Neměly ale na výběr, zařízení jim nabízela jako hrazené pojišťovnou jen implantáty PIP. Nemohly si ani připlatit na lepší náhradu.
Heger potvrdil, že počítá se zařazením lepších prsních implantátů do nadstandardů. Ženy by si tak mohly doplatit jen rozdíl mezi úhradou pojišťovny a cenou dražšího výrobku.
Na možné praskání implantátů PIP a následné zdravotní komplikace upozornila na jaře 2010 francouzská asociace pro dohled nad léčivy . Po jejím oznámení český distributor ve spolupráci se Státním ústavem pro kontrolu léčiv (SÚKL) informoval zdravotnická zařízení v Česku, která přestala tyto implantáty používat.
