Zákeřná infekce
Invazivní meningokokové onemocnění: fakta a mýty o infekci, která ničí lidské životy

Invazivní meningokokové infekce patří mezi nejrychleji probíhající onemocnění infekčního původu. Způsobuje je bakterie Neisseria meningitidis, která se přenáší kapénkami tak jako rýma nebo chřipka. Nejčastějším projevem této nákazy je zánět mozkových blan (meningitida) nebo otrava krve (sepse). Důsledky bývají tragické - až 20 % končí smrtí nebo závažnými trvalými následky, jako je ztráta sluchu, amputace končetin, zjizvení kůže, deprese, epilepsie atd. Jak tuto nemoc poznat a jak se jí bránit? Jaké pravdy a nepravdy o ní kolují?

FAKTA

• Vzhledem k nastaveným opatřením proti šíření onemocnění covid-19 dochází v posledních letech ke snížení řady infekčních onemocnění přenášených vzdušnou cestou, mezi něž patří i invazivní meningokokové onemocnění (IMO). V roce 2020 lékaři zaznamenali v České republice celkem 25 případů této infekce, u třech pacientů onemocnění skončilo úmrtím. Ve světovém měřítku IMO postihne přibližně 500 tisíc lidí každý rok.

• K úmrtí dochází dle statistik v deseti až dvaceti procentech případů, další pětina z přeživších pacientů má závažné celoživotní následky - amputace prstů, končetin, neurologická postižení (epilepsie, hluchota, mentální retardace) nebo problémy s fungováním ledvin.

• Úmrtí byla v České republice způsobena séroskupinami B, C a W, šlo jimi tedy předcházet očkováním.

• Na začátku připomíná onemocnění běžnou chřipku - v prvních 4 hodinách se zpravidla projevuje bolestí hlavy, horečkou, nevolnostmi. Přibližně po 8 hodinách se dostavují potíže s dýcháním, následně pak tuhnutí šíje či citlivost na světlo. Už po 16 hodinách může nastat delirium, zmatenost a bezvědomí.

• Infekcí se může nakazit kdokoliv v jakémkoliv věku, nejvíce jsou však ohroženy děti od narození do 4 let a dospívající ve věku 15-19 let.

• V současné době již máme v ČR k dispozici vakcíny, které chrání proti nejčastějším kmenům - jedny pokrývají bakterie séroskupiny A, C, W, Y a další, které obsahují antigeny meningokoka séroskupiny B. Očkování je nejúčinnější formou prevence.

• Doposud stát hradil očkování u meningokoka skupiny B, pokud bylo zahájeno do dovršení šestého měsíce věku, a skupiny A, C, W, Y, pakliže vakcinace proběhla jednou dávkou v druhém roce života. Od ledna letošního roku navíc platí, že ze zdravotního pojištění je hrazeno také očkování v období mezi dovršením 14. a 15. roku.

MÝTY

• Očkování proti meningokoku není účinné, protože pokrývá jen některé kmeny.

> Meningokoky lze rozdělit do třinácti séroskupin - pouze šest z nich způsobuje život ohrožující onemocnění - A, B, C, W, X, a Y. V posledních letech již jsou i u nás dostupné vakcíny, které pokrývají všechny zmíněné kmeny meningokoka a jejich účinnost je vysoká.

• Když se pacient s meningokokovou infekcí dostane včas k lékaři a ten nasadí léčbu, vyvaruje se trvalých následků.

> Čím včasnější je lékařská pomoc, tím lépe. Onemocnění ale zpravidla postupuje tak rychle, že i přes včasný zásah lékaře mohou být následky závažné.

• Antibiotika jsou účinná coby prevence onemocnění.

> Lidé, kteří vědí, že byli vystaveni přímému kontaktu s nemocným s meningokokovou meningitidou, dostávají krátkodobě antibiotika coby prevenci propuknutí nemoci. Preventivní podávání antibiotik lze však použít pouze v těchto konkrétních situacích. Jedinou skutečně účinnou prevencí je očkování.

• Meningokoková meningitida postihuje především malé děti do 4 let.

> Děti do čtyř let patří k jedné z nejohroženějších skupin. Druhou rizikovou skupinou jsou mladí lidé ve věku od 15 do 24 let, a to především vzhledem ke svému sociálnímu chování, které usnadňuje přenos nemoci - pobyt v přelidněném prostředí (koncerty, kluby), líbání, kouření, soužití na kolejích, cestování a podobně. Ohrožení jsou i lidé nad 60 let a cestovatelé do oblastí s vyšším výskytem onemocnění.

• Nakazit se lze jen od viditelně nemocného.

> Není tomu tak. Velké riziko nákazy představují nosiči, kteří mají bakterii v sobě, mohou ji šířit, ale onemocnění u nich nepropukne. V tomto ohledu představují největší zdroj infekce pro ostatní věkové skupiny mladí dospělí. Až 24 % z nich jsou nosiči bakterie bez projevu příznaků.

• Meningokokovou infekci poznáme podle charakteristické vyrážky, která ji provází.

> Onemocnění mohou, ale nemusejí provázet petechie (mnohočetné tečkovité krvácení do kůže) či skvrny na kůži, které nezblednou ani tehdy, když na ně přitlačíme. Test můžeme provést pomocí něčeho průsvitného - například sklenice. Přesto nelze na tento test spoléhat a je dobré vyhledat lékaře vždy, když máme podezření.