Říká se, že oko je okno do duše. Podle amerických neurologů je však také oknem do mozku. Nová diagnostická metoda totiž na základě očních pohybů a orientace v prostoru dokáže s vysokou přesností určit, zda má pacient mrtvici či ho trápí jiné neurologické onemocnění, informuje studie publikovaná v odborném časopisu Stroke.
Pokud chce lékař v současnosti zjistit, zda pacienta postihla cévní mozková příhoda, urychleně ho pošle na vyšetření počítačovou tomografií. Tato metoda má však velkou nevýhodu - je finančně náročná a ani zdaleka není dostupná ve všech nemocnicích a ordinacích.
Při mrtvici však hraje nejdůležitější roli čas. "Do čtyř a půl hodiny od ucpání průchodnosti cévy lze podat účinnou léčbu. V dalších hodinách výrazně klesá naděje na uzdravení," říká neurolog Ondřej Škoda z Nemocnice v Jihlavě. Se svými kolegy proto upozorňuje na nutnost vybudování rychlé a efektivní první pomoci, která zahrnuje i včasnou diagnostiku problému.
Z tohoto důvodu přišli američtí vědci z Johns Hopkins University s nápadem, jak rychle a s minimálním finančním zatížením rozeznávat cévní mozkovou mrtvici od jiných neurologických problémů. Vyrobili brýle, které pomocí kamery a akcelerometru snímají pohyby očí. Data jsou přenášena přes USB do počítače, který na základě reakcí a pohybů diagnostikuje problém.
Při cévní mozkové mrtvici je totiž často narušena také funkce středního ucha, což se projevuje na orientaci v prostoru a zrakovém vnímání. Není to přitom žádná novinka - v současnosti se doktoři snaží při nedostatku přístrojové techniky rozpoznat mrtvici tím, že pacienta nechají hledět na jedno místo, pomalu mu otáčí hlavou a sledují pohyb jejich zorniček.
"Výhoda této metody je v tom, že počítač zachytí i oční pohyby, které lékař pouhým pohledem neobjeví," píší autoři. Přestože svůj vynález stihli otestovat jen na malém množství lidí, zatím se chlubí 100 procentní úspěšností svých předpovědí.
"Je možné, že tyto brýle budou jednou u každé nemocniční postele," predikují autoři, podle kterých by novinka mohla jen ve Spojených státech zachránit 100 tisíc lidských životů ročně. Výsledky však musí ještě potvrdit v dalších klinických studiích - a to je běh na dlouhou trať.
