Společnosti, které se zabývají výzkumem a léčbou takzvané diabetické nohy pomocí kmenových buněk, usilují o to, aby tato léčba byla hrazena zdravotními pojišťovnami. Výbor pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny však tento týden takovou možnost odmítl. Řekli to předseda výboru Rostislav Vyzula (ANO) a náměstek ředitele Fakultní nemocnice Ostrava Václav Procházka.
Výbor navrhuje hradit léčbu granty. Podle Procházky to je nedostačující, protože by to stačilo na léčení jednotlivých pacientů, ale ne stovek lidí, kteří to potřebují.
Při diabetické noze musí být pacientům kvůli poškozeným cévám často amputována noha. Právě tomu by léčba kmenovými buňkami měla zabránit. S cukrovkou se v Česku léčí 850 tisíc lidí, diabetickou nohou je postiženo 45 tisíc diabetiků. Amputaci každoročně podstoupí 11 tisíc z nich.
"Odmítli jsme, aby ta léčba byla hrazena z veřejných peněz. Metodu jako takovou vůbec neodmítáme, naopak, jsme pro, ať se dále zkoumá," řekl Vyzula. Jde podle něj o experimentální léčbu a je potřeba najít přesná kritéria pro indikaci, tak aby se léčba hradila těm nejvhodnějším pacientům.
"My jsme nabídli pomoc, že se pokusíme zajistit, aby ministerstvo zdravotnictví vyčlenilo z grantových peněz určitou částku na speciální grant na tento výzkum," řekl poslanec. Z veřejných peněz se podle něj tato léčba nehradí nikde. "Pokud by se tato léčba hradila z veřejných peněz, byli bychom prvním státem na světě," řekl. Nevylučuje ale, že po dostatečném výzkumu a nastavení přesných kritérií by léčbu zdravotní pojišťovny platit mohly. "Pak by to mohlo jít standardní cestou jako každý jiný léčivý přípravek," řekl Vyzula.
Procházka řekl, všechna kritéria jsou připravena a dostatečně specifikovaná v registračním lístku. Výbor pro zdravotnictví však podle něj žádnou diskuzi nepřipustil. Procházka tvrdí, že zařadit léčbu do plateb pojišťoven je jediným rozumným řešením, protože je ověřeno, že tato léčba je účinná, bezpečná a bez závažných nežádoucích vedlejších účinků. Navíc je podle něj podstatně levnější než amputace.
Financování z grantů je podle Procházky nevyhovující. "Z grantů jsme schopni ošetřit tak deset lidí. Navíc granty se plánují vždycky až na další rok," řekl lékař. Uvedl, že léčba se týká pacientů, kteří už žádnou jinou možnost než amputaci nemají. Nemají si ji ale jak zaplatit. "U nás není možnost komerčního připojištění, ani není zákon o nadstandardních službách," řekl Procházka.
V Česku jsou podle něj dvě funkční centra, která mohou ošetřit 100 až 200 pacientů do roka. "Potřebujeme ale tak čtyři pět center, abychom jich mohli udělat 500. V Itálii mají těch center 30. V Německu je jich 16, některá dostávají peníze od státu, v některých je to hrazeno z komerčního připojištění," řekl Procházka.
Na semináři, který v prosinci uspořádalo ministerstvo zdravotnictví, se odborné lékařské společnosti shodly na tom, že léčba je účinná a bezpečná. Náměstek ministra Tom Philipp tehdy uvedl, že tuto metodu všechny odborné společnosti doporučují, považují ji za legální a pro pacienty velmi přínosnou. Dosavadní klinické studie podle něj potvrdily, že je účinná srovnatelně s jinými metodami a přínosná pro pacienty, které klasické postupy nedokážou zachránit před amputací. Philipp uvedl, že diskuse budou pokračovat a léčba by pak mohla být zařazena do seznamu výkonů od ledna 2016.
Kvůli léčbě kmenovými buňkami se na podzim dostali do sporu ministři zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD) a financí Andrej Babiš (ANO). Němeček ji dal do návrhu seznamu výkonů pro rok 2015, ale pak ji ze seznamu vyřadil.
