Vysoký krevní tlak nepředstavuje riziko jen pro srdce, ale také pro mozek. Američtí lékaři z centra pro léčbu Alzheimerovy choroby při Kalifornské univerzitě zjistili, že zvýšené hodnoty krevního tlaku způsobují předčasné stárnutí mozku, a to nejen u seniorů. Čtyřicetiletý člověk tak může mít mozek ve stadiu, které by mělo nastat až za sedm let.
O negativním vztahu vysokého krevního tlaku a kardiovaskulárních problémů lékaři hovoří již dlouho. Američtí neurologové se ale rozhodli zjistit, jak se vysoký systolický tlak (hodnota udávaná při měření tlaku jako první - pozn. red.) podepisuje na myšlení a kognitivních schopnostech lidí.
Z výsledků studie publikované z odborném časopisu Lancet Neurology vyplývá, že hypertenze má vliv na šedou a bílou hmotu, které tvoří základní stavební kameny neurologického systému. Ve čtyřiceti letech má člověk se zvýšeným krevním tlakem mozek o sedm let starší než jeho vrstevníci.
Jak si správně změřit tlak: |
Půl hodiny před měřením nepijte nápoje s kofeinem a necvičte. Seďte rovně s opřenými zády. Manžetu správné velikosti (v případě nadváhy zvolte větší velikost) umístěte na paži v úrovni srdce. Podepřete si paži a mějte obě chodidla na podlaze. Během měření nemluvte. Změřte se třikrát v několikaminutových intervalech a vypočítejte průměrný krevní tlak. Zaznamenejte své měření a výsledky konzultujte s lékařem. Zdroj: Česká společnost pro hypertenzi |
"Vzkaz je jasný - lidé by již od mládí měli sledovat a léčit svůj krevní tlak. Většina z našich dobrovolníků zapojených do výzkumu byla bez problémů, takže nedostatek symptomů neznamená, že se nic neděje," píše v úvodu studie její autor Charles DeCarli z Azheimer Disease Center.
První změny na struktuře mozku se objevovaly nejen u starších lidí, ale také u třicátníků a čtyřicátníků. Stačí, aby pacient měl jen lehce zvýšený krevní tlak pohybující se kolem 140/90 mm Hg, což je považováno za hraniční hodnotu před nutností nasadit léčbu.
"Hypertenze skutečně představuje velký problém, protože se vyvíjí velmi pomalu i několik desítek let. Organismus si na změnu zvykne, pacienta nic nebolí a porucha se projeví až fatálními následky," potvrzuje předseda České společnosti pro hypertenzi Jan Filipovský.
V Česku jsou podle odhadů Světové ligy proti hypertenzi přes dva miliony pacientů s vysokým krevním tlakem. Lékaři však upozorňují, že další sta tisíce o svých problémech vůbec nevědí. Jen zlomek lidí vyhledá odbornou pomoc. Hypertenze je přitom chronická nemoc, kterou lze ovlivnit nejen léky, ale také změnou životního stylu.