Překvapivá zjištění
Měsíc, v němž se člověk narodí, ovlivňuje jeho zdraví

Život a dispozice k různým nemocem může ovlivnit roční období, ve kterém se člověk narodí. Zní to trochu jako výklad horoskopu, ale vědci na základě statistik připouštějí, že je to skutečně možné. Hlavní roli ovšem nehraje, zda se člověk narodil ve znamení Vah, Býka nebo Střelce, ale jestli přišel na svět na jaře či na podzim.

Potravinové alergie

Pravděpodobnost vzniku alergie na potraviny se podle finských vědců váže na roční dobu, kdy bylo dítě počato a kdy v děloze strávilo první tři měsíce života. Odborníci, kteří sledovali na šest tisíc dětí narozených v letech 2001 až 2006, zjistili, že nejvíce postižení alergiemi jsou lidé počatí v lednu nebo únoru. Naopak u "podzimních" dětí se četnost výskytu alergií zmenšila na polovinu.

Na vině je zřejmě období, kdy se plod vyvíjí. Děti počaté na začátku roku ovlivňuje kvetoucí příroda v dubnu a květnu, kdy se ve vzduchu vyskytuje množství alergenů. Každé desáté miminko z této skupiny pak bylo po narození alergické na některé potraviny, především bílkoviny mléka a vaječného žloutku. Finský výzkum navíc zjistil, že děti narozené na podzim nebo v zimě byly zároveň v mnohem větší míře postižené ekzémy a astmatem než děti narozené na jaře nebo v létě.

Psychika

Důležitou roli u rozvoje dítěte hraje i množství slunečního svitu, kterému je matka během těhotenství vystavena. Studie v časopise British Journal for Psychiatry tvrdí, že děti narozené v dubnu, květnu a červnu jsou v dospělosti i psychicky labilnější, mají větší sklon k alkoholismu a k sebevraždám. V mozkové epifýze se totiž s nedostatkem světla zvyšuje produkce melatoninu, který má vliv na činnost nerovové soustavy.

Psychiatr Emad Salib dává zvýšenou sebevražednou tendenci u lidí narozených na jaře do souvislosti právě s melatoninem, jehož přítomnost mohla vyvolat změny v mozku dítěte. Handicap dětí, narozených v březnu a dubnu, potvrdil i dánský výzkum - podle něj je u těchto dětí oproti běžnému průměru zhruba o 10 procent vyšší také riziko schizofrenie a mentální anorexie. 

Délka života

Výzkum Institutu Maxe Plancka v německém Rostocku zkoumal vliv měsíce narození na pozdější délku života. Porovnal demografická data více než milionu lidí a zjistil, že nejvyššího věku se dožívají lidé narození na podzim, nejkratšího ti, kteří přišli na svět na jaře. Nejvíce náchylní k civilizačním chorobám (rakovina, nemoci srdce a cév) jsou ale "zimní děti". Zhoubné nádory naopak statisticky ohrožují nejméně lidi narozené v létě, a ti jsou zároveň i největšími optimisty.