Alzheimerova choroba
Nečistoty z ovzduší se usazují na mozku a ničí ho

Přestože výzkum Alzheimerovy choroby zaměstnává stovky odborníků na celém světě, příčiny nemoci jsou stále velkou neznámou. Nový výzkum univerzity v Melbourne přišel s varováním, že důležitou roli nemusejí hrát jen geny, ale také "znečištění mozku", na kterém se podílí i životní prostředí.

Už více než sto let se lékaři a vědci přou o to, co způsobuje neurodegenerativní změny v mozku, jež ústí v Alzheimerovu chorobu. Přestože existuje několik hypotéz, na žádné z nich se přední lékaři nedokážou shodnout, což výrazně komplikuje vývoj efektivního léku. 

Změnit se to snaží i univerzita v Melbourne, která zveřejnila v odborném časopise Neurology studii o vlivu takzvaného alzheimerovského plaku. Vzniká usazování proteinu zvaného beta amyloid v mozku a cévách zásobující hlavu kyslíkem a jeho vznik mohou iniciovat nejen geny, ale také nevhodná strava a znečištěné životní prostředí kovy či chemickými látkami.

Podle jedné z teorií je beta amyloid hlavním viníkem problémů s pamětí a myšlením. Souhlasí s tím i melbournští odborníci, podle nichž má plak větší vliv než geny, které se podle Alzheimerovské asociace projevují jen u pěti procent pacientů. "Naše výsledky ukazují, že plak usazený na mozku je mnohem důležitější než jiné okolnosti," podotýká vedoucí studie Yen Ying Lim.

Má to ale háček - jejich studie pracuje s příliš malým vzorkem lidí, kteří byli sledováni jen rok a půl, takže ji nelze aplikovat na celou populaci v různém stadiu vývoje nemoci. Navíc již v minulosti si řada klinických studií vylámala zuby ve chvíli, kdy se ukázalo, že pouhé odstranění amyloidového plaku neznamená zlepšení stavu pacientů.

V roce 2009 se objevila hypotéza, podle níž nelze vinit jen beta amyloid, ale všechny proteiny, které jsou s ním spojeny. Problémy může způsobovat také nedostatek neuronových vazeb pro přenos vzruchů, případně abnormality přímo v buňkách.

V každém případě se vyplatí dodržovat alespoň některé vyzkoušené rady lékařů, které by měly Alzheimerovu chorobu oddálit. Největší efekt prý má pohyb, luštění křížovek a strava zahrnující hodně ovoce a zeleniny i občasnou skleničku červeného vína.