Zatímco na jednom sále v pražském IKEM anesteziologové uspávají pacienta, na tom druhém, hned vedle, už chirurg s operací začal. Nebylo by na tom nic neobvyklého, kdyby dva mladé lidi na operačních stolech nespojoval jeden příběh a jedna ledvina.
Erik (34) a Dana (32), v řeči úřední příjemce a dárce, před sebou mají těžkou životní zkoušku a chirurgové plné ruce práce. Jsou tři týdny do Vánoc a v rádiu hrají Why Does My Heart Feel So Bad? od Mobyho. Je pár minut po deváté. Na zdejším pracovišti je v plném proudu letos už čtrnáctá transplantace ledviny od živého dárce. Venku začalo sněžit.
Co se to sakra děje? 
Erik je ajťák, testuje v Česku u jedné počítačové firmy programy. "Předtím jsem jako programátor oživoval linky po celé Evropě. Od rána do večera jsem pracoval a v noci cestoval, bylo to mnohdy vyčerpávající. Měsíc dva jsem makal, ale pak jsem měl pár dní oddych. Potom přišla krize, která dolehla i na naši firmu," popisuje. Šest měsíců byl doma, až se na něj usmálo štěstí a sehnal práci v Praze. V červnu se s rodinou odstěhovali z Humenného. Doufali, že to nejhorší mají za sebou. "S touhle nemocí jsme ale nepočítali," říká tiše Erik a je znát, že se mu nemluví lehce.
V polovině července se necítil ve své kůži. Že z plného zdraví skočí rovnýma nohama do velkých trablů, by ho ani ve snu nenapadlo. Vždyť je mu něco málo přes třicet, navíc ho nic nebolí. Problémy hodil za hlavu. "Myslel jsem si, že je to jen nějaká viróza, že to přejde, ale ono se to zhoršovalo," popisuje mladý muž.
Život na vlásku
Jeho žena Dana je v Praze zatím bez práce, z prvního manželství má dvě malé děti. Svému muži je velkou oporou a všechno bere statečně. "Erik byl vždycky aktivní a činorodý, pořád jsme něco společně podnikali, ale najednou byl strašně unavený. Když už tři dny jen ležel a pořád mi sliboval, že už opravdu zajde k lékaři, tak mu povídám: Tak běž! Ale on zase: Já si ještě poležím, pospím, půjdu odpoledne. Odpoledne mu říkám: Jdeme! Ale on, že nemůže. To už jsem viděla, že je zle, a volala jsem záchranku," vypráví Dana a tiskne Erikovi ruku.
"Tenkrát mi život visel na vlásku, měl jsem prý šíleně vysoký tlak," říká Erik. "Převezli mě hned do IKEM, kde po vyšetřeních řekli, že mi selhaly ledviny." Co všechno nefunkční ledviny znamenají, mu docházelo postupně.
Více si přečtete ve vánočním čísle časopisu Instinkt, který vyšel ve čtvrtek 16. prosince.
