Touto nemocí trpí v Česku téměř stejný počet lidí jako těch, kteří mají virus HIV. A přesto o jejich diagnóze většina laické veřejnosti nikdy neslyšela. Pacienti s touto chorobou se dožívají několika let, lékaři to i tak považují za úspěch. První příznaky se daří odhalit stále častěji, ale prevence ani lék na chorobu zatím neexistuje. Řeč je o myelodysplastickém syndromu neboli MSD.
Každým rokem se počet nemocných touto chorobou zvyšuje. Zatímco v roce 1982 se myelodysplastický syndrom objevil u dvou lidí, loni se stejnou diagnózou přibylo o 60 lidí víc. "Důvodem je nejen lepší diagnostika, ale také fakt, že populace stárne a MSD je nemoc starších," popisuje Anna Jonášová z Hematologické ambulance pražské Všeobecné fakultní nemocnice.
Iron (wo)man
Typickým pacientem je podle Jonášové muž nad 60 let, který trpí únavou, častými infekcemi či kardiologickými onemocněními. Jeho budoucnost se od stanovení diagnózy počítá v řádech roků. "Někdo žije až deset let, jiní umírají do pár měsíců. Záleží na léčbě," dodává Jonášová.
Anketa:
Slyšeli jste již dříve o nemoci zvané myelodysplastický syndrom?
Myelodysplastický syndrom je porucha krvetvorby, při které nemocný nemá dostatek červených krvinek. Kromě transplantace kostní dřeně z dlouhodobého hlediska pomáhají náročné krevní transfuze, které zásobují tělo krvinkami. Ty se ale po krátkém čase opět rozpadají a v organismu po nich zůstává množství nepotřebného železa. "To se usazuje na srdci, ledvinách či játrech a s nadsázkou lze říct, že se z člověka stává železný muž či žena," vysvětluje Jonášová.
Geny versus životní styl
Naději přináší pacientům tabletky zvané chelátory, které odvádí z těla přebytečné železo. "Mnoho našich nemocných se touto metodou léčí a nemají zásadní nežádoucí účinky," říká Jaroslav Čermák z Hematologické společnosti.
Přesto se této poruše vyhýbá jen těžko. Za jejím rozvojem stojí zejména geny. "Roli hraje i životní styl, chemikálie a pesticidy," říká Jonášová. Odborníci proto doporučují zdravě jíst, nekouřit a čas od času pročistit tělo antioxidanty. Vyhýbat by se člověk měl častému styku s benzenem či umělými hnojivy.
